Matěj Radosta: Cítím na sobě progres
Matěj Radosta má za sebou parádní druholigové období ve Varnsdorfu. Jeho výkony neunikly pozornosti trenéra Teplic Jiřího Jarošíka, který si odchovance sklářů stáhl do zimní přípravy.
Co říct k vašemu návratu na Stínadla?
Jsem za něj rád. To, že o mě měly Teplice zájem a stáhly si mě, je dobré znamení, že hostování vypadalo asi dobře. Jsem zpátky v prostředí, které znám. Budu rád, když se zapojím do plné přípravy, pak i do ligy. Uvidíme, co z toho bude.
Budete mít v Teplicích silnější pozici než dříve?
Je to možné. Udělal jsem pokrok za tu dobu, co jsem hrál ve Varnsdorfu. Měl jsem rok na to zlepšit výkonnost, fyzickou i mentální stránku. Je možné, že se to odrazí v postavení v týmu.
Co říct k tomu pokroku?
Hlavně po stránce mentální; pro mě to bylo vždy o tom soustředit na zápasy, tréninky. Do zápasů chodím sebevědomější, protože mám větší vytížení. Po fotbalové stránce taky, ale pořád myslím, že stránka mentální je nejmarkantnější. Je to jen na mě, jaké budu podávat dál výkony. A pak na trenérovi, jestli to pro něho bude dostatečné. Udělám všechno, abych zaujal a do sestavy se dostal.
Takže šanci cítíte velkou.
Je to i tím, že na sobě cítím progres. Doufám, že co jsem se naučil a zase vypiloval, zlepšil, bude tady stačit. A třeba i na ligu.
Jaká byla druhá liga?
Skvělá, není to tak veliký skok od první ligy. Ale pořád není na tom prvoligovém levelu. Jsou tam ale kvalitní hráči a když se proti nim člověk prosadí, tak si pak víc věří a dokáže předvést víc věcí.
Ve Varnsdorfu jste hráli velmi dobře jako tým.
Výkony týmu gradovaly. A výhry přispěly k tomu, že je mužstvo na docela na dobrém místě. Je od čeho odrazit.
Mluvilo se o vašem postu, kdy jste se z krajního záložníka učil hrát levého beka.
Už na podzim jsme říkal, že to pro mě zase až taková změna není. Tady to může být jinak, ale ve Varnsdorfu jsem hrál falešné křídlo s defenzivními úkoly. Hledám si v tom, co umím; to, co chci hrát já. Pak záleží na shodě s trenérem, co si bude představovat. Ale dokážu se najít na jakémkoli postu, nevadí mi ani střídání stran. Kde je místo, tam hraju.
Prý vám dávali za příklad Limberského, že byste mohl být trošku jako on?
On je asi jeden z nejznámějších beků, co hrál přes nohu. Měl jsem ho ve Varnsdorfu předložený jako vzor, to je pravda. Ale myslím, že mám trošku jiný styl. Snažím se být víc tahový bek, dostat se do útoku.