Jakub Hora: Ještě chci nějaké góly přidat!
Jakub Hora, ofenzivní záložník Teplic, završil v sobotu proti Slovácku účet vstřelených branek v tomto ligovém ročníku na deset. Jeho gól, u kterého mu nechtěně asistoval brankář Slovácka Trmal, byl pro vývoj zápasu hodně důležitý.
Pět zdvižených prstů na každé ruce znamená deset gólů. Na tuto metu jsi dosáhl proti Slovácku a poměrně brzy, gól Teplice nasměroval ke třem bodům.
Myslím, že jsme do zápasu vstoupili výborně. Gólman Trmal udělal chybu, já si míč dobře zpracoval a věděl jsem, že budu střílet. Teď mi tam spadne vše, tak mi tam spadlo i tohle.
Byl to laciný gól?
Byl první, který jsem dal střelou za vápnem. Užil jsem si ho.
Co bylo při něm nejdůležitější? Vypresovat míč, pak to trefit?
Chtěl jsem si to dobře zpracovat, aby mi to nezůstalo pod nohou. To se povedlo. Pak už jsem věřil, že to trefím. Trošku mi to sjelo, točilo se to od tyčky do brány. Kdybych měl jen tři góly, tak by to šlo od tyče ven. Gól nám pomohl, pak jsme přidali druhý, Grigy chytil tutovku a pak už jsme to zvládli. Myslím, že jsme si zasloužili vyhrát.
Kolikrát z pěti pokusů by z toho byl gól.
Na tréninku z klidu bych čtyři góly možná dal. Ale to je jedno, hlavní je, že jsem to dal teď. (úsměv)
Jak chutná pocit, že jsi desetigólový střelec?
Musím si to užívat, zažívám to poprvé. A ještě chci nějaké góly přidat!
Je to o hlavě?
Myslím, že jo. Jsem teď nastavený v hlavě dobře, užívám si to, bavím se tím. Mám teď obrovskou mentální sílu. Nechci to nějak zkazit, makám i na tréninku. Jsem za to, jak to teď je, opravdu moc rád.
Když ses v týdnu díval na reprezentaci, neříkal sis, že je škoda, když tam při své současné formě nejsi?
To není otázka pro mě, ale naše repre má hodně kvalitních křídelníků. Co se má stát, to se stane.
Ale přesto – kdybys byl útočník, tak bys měl možná cestu do reprezentace nyní snazší.
Těžko říct, já nad tím nepřemýšlím. Zrovna jsme si s fyzioterapeutem Ondrou Klementem před zápasem říkali, že je to se Slováckem nejen stejný soupeř, ale i stejné kolo jako před dvěma lety, kdy jsem si vážně poranil koleno. Já jsem hlavně rád, že jsem zdravý.
A říkal sis, že to prokletí proti Slovácku zlomíš gólem?
Spíš jsem si říkal, ať se mi nic nestane.
Co je ještě za tím, že tuhle sezonu máš parádní? Ta předchozí tak dobrá nebyla.
Obrovsky mi pomohli noví trenéři. Je to tak, říkám pravdu. Chtějí pro mě úplně jiné věci, než jsem byl zvyklý. Nechávají mě, hodně mi radí, díky tomu jsem dal spoustu gólů. Také mi pomáhají Honza Krob a Pavel Moulis, hodně gólů jsem dal po jejich centrech a po faulech na Moulu. Ale co jsem se díval, tak góly jsem začal dávat, až když se narodila malá. Tak mi přinesla štěstí ona.
Proti Slovácku jste hráli bez Mouly a Krobíka. Neměl si strach, že ti to bez nich tolik nepůjde?
Kluci se mě ze srandy ptali, z čeho chci dát gól, když nehrají. Říkal jsem jim, že to bude těžké, ale nějak to tam musí spadnout. Brankář Trmal Krobíka a Moulu nahradil.
Padne po zápase i nějaká desítka?
Spíš dvanáctka, ale jen jedna na regeneraci, už v úterý totiž máme Spartu.
Sparta pro vás musí být dobrým soupeřem, takové zápasy máte rádi.
To je pravda. Snad jsme lidi teď pozvali našimi výkony, aby jich přišlo více než jen ti, co chodí na každý náš zápas. Koho víc by chtěli, když ne Spartu? Jen je smutný, že hrajeme už v úterý a ne ve středu. Musíme se dát do kupy a uvidíme, jak to dopadne.
Jak jí nakousnout?
Dát jí rychle dva góly, jak se nám teď doma daří. (úsměv) Ona bude chtít postoupit, my také, bude to otevřené.