Jakub Hora: Ondra mi byl velkou oporou
Mohl to být comeback jako z Hollywoodu, po úvodním gólu Jakuba Hory ale Jablonec skóre otočil. Přesto je návrat teplického ofenzivního esa jedním z pozitivních momentů sobotního zápasu.
Návrat na prvoligové trávníky po deseti měsících a hned gól. Jaký byl?
Stál jsem za obráncem, byl jsem v souboji, myslím, že se Pernicou. Lojza Hyčka vystřelil, bylo to tečované dopředu, míč se odrazil, já jsem si dal nohu před Pernicu, zpracoval si balon do pohybu a pak už jsem se jen snažil dát gól, to se povedlo.
Hned si běžel za Ondrou Klementem, který byl jedním z těch, kdo tě dostával ze zranění, kdo s tebou rehabilitoval. Byla to pro Ondru taková odměna za čas a práci, kterou ti věnoval, že?
Ano. Byla to úplně má první myšlenka, jinou jsem ani neměl. Ondra byl se mnou každý den po osm měsíců. Byl velkou oporou. Běžel jsem mu poděkovat, že jsem vůbec tady, že běhám. Děkoval bych i panu Neckařovi, ale ten tu nebyl, poděkuju mu později.
Co se ti honilo hlavou? Vypadal si hodě naměkko.
Tak po deseti měsících bez ligového fotblau… Dáte gól, to hrozně pomůže. Byl jsem plný očekávání, jestli jsem na tom dobře. Věřil jsem, že jo. Jablonec byl ale těžký soupeř, pak už mi docházely síly. V 65. minutě jsem toho měl plné zuby a střídal jsem. Musím se teď víc soustředit na to, abych vydržel celý zápas, abych klukům pomohl do poslední minuty.
Ten tvůj gól na body bohužel nestačil. Proč?
My se po gólu zatáhli, přestali hrát. Přečkali jsme šanci, Díva skvěle chytal. Ale pod poločasu to byla zase remíza. Pak přišla penalta, která z mého pohledu nebyla. Kůča trefil balon do autu, není možný, aby to byla penalta. Nechápu.