David Vaněček: Je úplně jiné hrát před takovým publikem
Konečně! David Vaněček, teplický útočník, který čekal dlouhou dobu na první žlutomodrý gól, se dočkal. Tři minuty před koncem nedělního duelu se Slavií srovnal na 2:2 akrobatickým způsobem. Jeho patička zajistila Sklářům v krásném utkání bod. Co chybělo, aby byly tři? Více prozradí samotný hrdina zápasu.
Pro diváka to byl určitě parádní fotbal, padly čtyři branky!
Myslím si, že se fotbal musel líbit. Doufám, že diváci v takovém počtu přijdou i na další naše domácí zápasy, že budou jezdit s námi ven. Je úplně jiné hrát před takovým publikem, hraje se opravdu jinak.
Slavia vás ale na začátku zatlačila. Bylo znát, že po sérii nezdarů potřebuje body?
Je to začátek soutěže, každý chce vyhrát. Neřekl bych, že musela zvítězit. Byla ale pod novým trenérem, všichni se chtěli ukázat. Mužstvo se vždy v takové situaci semkne. Myslím, že my se jí ale vyrovnali a nakonec zápas dopadl výsledkem, který si zasloužila obě mužstva.
Začátky obou poločasů jste přečkali a pak jste byli vy lepší, svědčí o tom i poměr držení míče, střel na branku…
Přesně tak, i z mého pohledu jsme byli nebezpečnější. Bohužel se někdy stává, že takové zápasy se zvrtnout. Vedli jsme, nedali další tutovky, Slavia naopak proměnila dvě šance a rázem vedla. Trenér nám říkal, že podobné zápasy se těžko směřují k bodovému zisku. My jsme to ale zvládli. Myslím, že nás to semkne, budeme bojovat, sbírat bod za bodem. Bude to dobré!
Ty sám jsi měl celou řadu šancí, ale ujala se až ta, která zprvu vypadala nejméně gólově.
To je pravda. Já si už před zápasem říkal, že chci za každou cenu prolomit tu smůlu, kterou tady v Teplicích mám. Nakonec se mi to povedlo, i když jsem měl spoustu dalších šancí, které mě mrzí. Mohli jsme vyhrát, kdybych je dal. Fanoušci si zasloužili, abychom doma poprvé získali tři body.
Chtěl jsi to takhle trefit?
Určitě tam byl úmysl. Balon šel po nepovedené střele Honzy Kroba přímo na mě, já ho chtěl tečovat do branky. V té rychlosti jsem se snažil hlavně trefit míč. Musím se podívat na video, jak jsem to trefil, ale nemyslím si, že by to byla nějaká výstavní branka. Jsem hlavně rád, že jsem z toho dal gól a prolomil čekání na branku.
V nastavení jsi šel z boku sám na branku. Co se stalo, že jsi nedal gól?
Upřímně, posledních pět minut jsem měl co krok to křeč, takže když mi Leva dal ten poslední balon, chtěl jsem to jen z první zakončit. Po zápase jsem se dozvěděl, že jsem to mohl dávat ještě pod sebe na Štěpána Vachouška, který hrál 300. zápas v nejvyšší soutěži a mohl ho oslavit gólem. Takže o tom si ještě určitě promluvíme.
Ještě k těm šancím. Proč jsi je zahazoval? Špatné řešení finální fáze?
Asi.. Špatné řešení a pak taky trošku smůla; všechny hlavičky, co jsem měl, se odrazily vedle branky. Vůbec se mi nedařilo.
Pod okem máš šrám, což je důkaz toho, že zápas se Slavií bolel.
Určitě, tyhle zápasy vždy bolí. Trenér nás na to upozorňoval před zápasem, že to bude bolet. Ale ten šrám mám z férového souboje s Delim, šli jsme do toho oba stejně, to k tomu patří.