Lukáš Mareček: Vykartování mě štve, ale asi by mě neminulo
Kapitána týmu Lukáše Marečka jsme se zeptali na to, jak tým ovlivnily vynucená střídání během utkání na Bohemce. Zároveň nás zajímalo, jak prožívá týden před nadcházejícím zápasem, do kterého kvůli žlutým kartám nenaskočí.
Zažil jsi vůbec někdy v kariéře situaci, kdy jste museli hned v první půli reagovat na zranění dvou stoperů?
Abych řekl pravdu tak ne. Ani vlastně nevím, jestli se mi někdy stalo, že by se dva hráči tak rychle zranili. Byla to premiéra pro mě a asi i pro trenéry. Měli jsme naštěstí na lavičce hráče připravené naskočit, to se povedlo. Čekali jsme asi, že se to bude vyvíjet jinak, nemyslím výsledkově, ale v tom ohledu, že nás Bohemka dost zatlačila. Paradoxně jsme skončili poločas za stavu 1:0, i když nebyl herně takový, jako bychom si to představovali. Po přestávce jsme udělali pár změn, ať už kvůli zraněním, nebo změně herního systému.
Utrpěla tím souhra v defenzivě? Ani ty s tvými zkušenostmi jsi zatím nezažil situaci, kdy se až takhle hodně protočila během zápasu…
Na začátku tam šel Míča, který už má zkušenosti. V poslední době ale nehrál tolik, a hlavně jsme měnili i systém, takže ta souhra nemusela být taková. Na to se ovšem nemůžeme vymlouvat, jsme spolu na tréninku každý den. Nejsme nesehraní, ale ten zápas je prostě trochu jiný, navíc v takové kulise může přijít nervozita. Nemyslím si, že by to kluci zvládli špatně, ale celkově jsme si náš výkon představovali o něco lepší. Remíza je nakonec dobrá a ten bod se může hodit.
Ty jsi měl v zápase jednu pěknou šanci, míč nakonec skončil těsně nad. Co jsi si říkal, když si viděl jak míjí branku?
Zpětně si to vyčítám, ale do náběhu jsem šel spíš s tím, abych blokoval prvního hráče, kterým byl Yusuf. Hlídal mě Dostál a já měl při Sedyho kopu oba hráče po pravé ruce, tak jsem to zkusil dát na přední tyč. Trefil jsem to těsně nad břevno a trochu si to vyčítám, gól z toho mohl být.
Do Teplic přijede Jablonec, ty do zápasu ale kvůli žlutým kartám nenaskočíš. Jsi nějak nervózní, že klukům nebudeš moci pomoci?
Já jsem nastavený tak, že chci hrát každý zápas. Vždy, když nezačínám od začátku, tak jsem nervózní, chtěl bych být na hřišti. Na tribuně je to ještě nervóznější, vím, že klukům nepomůžu. Štve mě to, ale dříve nebo později by mě to neminulo. Doufám, že se kluci vrátí k zápasům, kde jsme bodovali. Chce to doma bodovat, fanoušci nás znovu poženou. Věřím, že to zvládneme.
Takže se i s tou nervozitou přijdeš podívat a budeš nasávat atmosféru…
Určitě ano, budu mít ráno ještě trénink, kluky povzbudím, dám si autogramiádu ve fanzóně a budu sledovat zápas.
