WU15: Denisa Rezková: Jsem ráda, že jsem dostala možnost okusit fotbal i z jiného úhlu
Nejprve se nám v pár větách představ.
Jmenuji se Denisa Rezková a je mi 19 let. V Teplicích působím jako hráčka už něco málo přes 6 let. Když už nejsem zrovna na hřišti tak jsem pravděpodobně někde v ordinaci. Od nové sezony navíc působím jako vedoucí starších žákyň.
V kategorii starších žákyň prožíváš svou první sezonu v roli vedoucí, jak jsi spokojená?
Spokojená jsem maximálně. I když se nám výsledkově tolik nedaří, tak si vůbec nemůžu stěžovat. Ale jen kolem výsledků se vše netočí. Jsem moc vděčná za to, že mi Terka tuhle pozici nabídla a dala mi možnost okusit fotbal z jiného úhlu.
Jsi také hráčkou A týmu žen, jak složité je skloubit obě role dohromady?
Naštěstí to není moc těžké. Jelikož nám tréninky na sebe krásně navazují, tak můžu z tréninků žákyň hned přeběhnout na svůj. Se zápasy je to teď taky jednoduché, jelikož se nám zatím nekryly. Ale pokud by to mělo nastat, tak by to bohužel znamenalo, že buďto já nebo Terka nebudeme moci nastoupit za A-tým.
Jak prožíváš zápasy na lavičce oproti tomu, když jsi na hřišti jako hráčka? Vnímáš nějaký rozdíl?
Jsem takový týmový kliďas. Takže to takový rozdíl není. Samozřejmě si na lavičce nemůžu dovolit to, co si dovoluji na hřišti. Na lavičce musím být více „profesionální“, což mi ještě občas dělá problém. Upřímně se mi na lavičce moc nelíbí, protože vím, že holkám na hřišti nemůžu nijak pomoct, když tedy nepočítáme to, že jim mohu pomáhat alespoň slovně.
Jsi také členkou realizačního týmu výběrových kempů kategorie WU13, vidíš také v tomto směru svou budoucnost?
Určitě bych v tom chtěla pokračovat, ale určitě ne jako trenérka. Nejsem na trénování stavěná, takže mi plně vyhovují pozice vedoucí a zdravotníka.
Jaké máš fotbalové ambice? Ať z hráčského či trenérského pohledu.
Tak nebudeme si lhát, nosit na sobě dres reprezentace je sen každé mladé fotbalistky, ale obávám se, že mi v tomto směru už odbily hodiny. Takže zůstanu při zemi a řeknu, že mým cílem je teď postup do 1.ligy žen. Jak jsem již zmiňovala, nejsem trenérský typ. Takže to v mé trenérské kariéře úplně světle nevidím, ale jak se říká… Nikdy neříkej nikdy 😊