Historie
Unikátní start
Teplický fotbalový klub vznikl záhy po ukončení druhé světové války. Tehdy, na začátku května 1945, se v hotelu Ditrich sešli čtyři "otcové zakladatelé" a rozhodli se: Teplice musí opět mít svůj fotbalový klub. Před II. světovou válkou v Teplicích působil německý klub Teplitzer F.K. Byl to klub, jenž hrál v I. československé lize a proslul také svou výpravou na jihoamerický kontinet, kde hrál dokonce s reprezentací Argentiny.
Pánové Rudolf Cajthaml, Václav Anft, Josef Jirásek a Zdeněk Šteflík tehdy v roce 1945 položili základy moderní, nyní již ryze české historie teplického fotbalu. A byl to začátek více než úspěšný. Ještě v témže roce začal Fotbalový klub Teplice hrát pod hlavičkou SK Teplice-Šanov a během prvních tří let se dostal do nejvyšší soutěže, čímž vytvořil unikátní rekord. Takhle rychle mezi elitu se žádný nový klub nedostal!
Nebyl to ale jen rychlý postup, čím teplický klub na sebe upoutával pozornost. Tepličtí do své taktiky zařadili - na tehdejší dobu - zcela převratnou novinku. Začali hrát takzvaným tzv. "WM systémem", tedy způsobem, kterým se v českém vrcholovém fotbale začalo hrát až později (sestava hráčů, připomínající na sebe navazující písmena W a M).
Rychlé změny
Po prvních třech letech nastává období rychlého střídání názvů i partnerských podniků, zastřešujících klub. V roce 1948 začínají Teplice hrát pod novým názvem Sokol, o rok později již vystupují jako Technomat. Po dalších dvou letech, v roce 1951, změnil klub název na Vodotechnu, v roce 1952 na Ingstav a konečně v roce 1953 na Tatran a po "delší době", v roce 1960, klub přijal další název Slovan. Přestože teplický klub tak rychle střídal partnerské podniky, stále si držel vynikající formu a hrál v I. lize (v roce 1952 skončil na třetím místě). Jak se však ukázalo, nebylo mu to nic platné.
Temné časy
Rok 1953 byl pro fotbalový klub rokem černým a odstartoval desetiletí bez účasti ve vrcholové lize. Klub byl totiž na konci roku 1952 na základě reorganizace tělovýchovy vyřazen z I.ligy, kde se tehdy nacházel na výtečném třetím místě. Musel tedy od roku 1953 startovat o soutěž níže. Důvod k vyřazení z ligy byl zcela paradoxní. Existovaly dva "Tatrany", jeden prešovský (hrál na 6. místě) a teplický. A dva Tatrany proti sobě, jeden český a jeden slovenský, to v tehdejších dobách bylo nemyslitelné. Teplický klub byl poslán dolů a prešovský klub pokračoval v I. lize.
Jedenáct let trvalo teplickým fotbalistům, než se vrátili do I. ligy a odstartovali zatím nejslavnější období své existence. Součástí, nedílnou podmínku a vlastně prvním krokem k této slavné éře bylo v roce 1966 rozhodnutí klubu přijmout nabídku ke spolupráci od místních skláren a přejmenovat se na TJ Sklo Union Teplice. Tím začala spolupráce, která s jedním přerušením trvá dodnes.
První "skleněné" období
U konce let šedesátých stála štěstěna na straně Teplických. V té době už měly Teplice vyzrálý fotbalový tým, předvádějící jeden z nejpohlednějších a nejúčinnějších fotbalů široko daleko. Teplice v této době hrály výborné zápasy, a to jak na domácím hřišti, tak i venku. A ani zahraničí zápasy nebyly v té době žádnou výjimkou. Například v roce 1969 teplický fotbal demonstroval svou sílu pod hlavičkou Český lev, kdy klub exceloval na exhibičním turnaji v Jižní Americe. V roce 1975 přivezli i nejcennější trofej z Teheránu, kde se hrál turnaj s mezinárodní účastí. V české lize byl klub úspěšný v roce 1971, kdy skončil na třetím místě. V témže roce se zúčastnil i prvního kola Poháru UEFA. Teplické mužstvo se stalo také finalistou Českého poháru 1973, vítězem Českého poháru a finalistou Československého poháru v roce 1977.
9. května 1973 dostal fotbalový klub opravdu výjimečný "dárek" - nový stadión. Stadión, který musel být dokončen - z ideologických důvodů, stejně jako jiné významné stavby - výročí "osvobození Rudou armádou", tedy k 9. květnu; ale přesto všechno v té době nejmodernější stadión. Stadion byl dlouhou dobu chloubou celého českého fotbalu a to i přes uspěchané dokončení celé stavby. Že měli tepličtí fotbalisté dobrou pověst i ve světě dosvědčuje fakt, že slavnostního otevření se zúčastnil i tehdejší prezident FIFA, anglický lord Stanley Rous.
Mezihra
Název klubu byl se jménem Sklo Union spojen až do roku 1991. Po tomto roce se však přídomek Sklo Union z názvu klubu vytratil. Po fůzi teplického klubu s VTJ Žatec vznikl FK VTJ Teplice. Poté klub koupil podnikatel Frydrych, který klub přejmenoval - jak jinak - na FK Frydrych Teplice. Když nebyly splněny sliby ani smluvní závazky ze strany jmenovaného podnikatele, přišlo opět na řadu osvědčené spojení se sklárnami, v té době již společností Glavunion a.s. (současný AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group).
Druhé "skleněné" období
Nový majitel se rozhodl v Teplicích vybudovat moderní a především profesionální klub. FK Teplice proto změnil strukturu občanského sdružení a založil obchodní společnost. Nejdříve to byla společnost s ručením omezeným, která se začátkem roku 1997 přeměnila ve společnost akciovou. Majoritním vlastníkem a stěžejní konstrukcí fotbalového klubu je stále společnost AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group. Mimochodem, od svého vzniku společnost každým rokem podstupuje audit roční uzávěrky a pokaždé se stejným výsledkem: bez výhrad.
K profesionálnímu fotbalu patří i profesionální zázemí. Postupná rekonstrukce stadionu vyvrcholila zastřešením východní a jižní tribuny a výstavbou umělé travnaté plochy v areálu stadionu. Fotbalový stadión Na Stínadlech se tak řadí mezi nejmodernější a nejbezpečnější stadiony v České republice a Evropě vůbec a splňuje všechna kritéria UEFA pro pořádání pohárových a reprezentačních zápasů.
Úspěch v české lize a cesta do Evropy
Od návratu do I. ligy v roce 1996 se teplický klub stále zlepšoval. Zatím poslední "vrchol" zažil v sezóně 1998/99 GAMBRINUS LIGY, kdy obsadil druhé místo. Toto umístění bylo největším úspěchem v celé historii fotbalového klubu a zaručilo mu vstup do pohárové Evropy.
Na podzim roku 1999 sehráli Tepličtí významná utkání v obou hlavních evropských soutěžích. Nejdříve nastoupili proti německému klubu Borussii Dortmund v kvalifikaci o Ligu mistrů. Po velmi statečném výkonu však odešli dvakrát poraženi 0:1. Na české poměry neobvyklou reakci zažili tepličtí fotbalisté - celý stadion dlouho aplaudoval poraženým rodákům a ocenil tak jejich kvalitní hru. To mimochodem potvrdilo již známý fakt: v Teplicích se nejen hraje dobrý fotbal, ale lidé na něj chodí rádi, fandí a baví se, umí ocenit dobrou hru.
Vyřazení z kvalifikace o Ligu mistrů znamenalo další přímý postup do prvního kola Poháru UEFA. V něm se hráči FK Teplice střetli s maďarským týmem Ferencvárosi TC Budapešť, přes který se dostali po domácím vítězství 3:1 a remíze z Budapešti 1:1 do druhého kola. Zde potkali finalistu posledního Poháru vítězů pohárů, klub Real Mallorca. Španělé z Baleár však znamenali stop pro další postup teplického klubu.
V sezóně 1999/2000 GAMBRINUS LIGY skončil FK Teplice na 5. místě a jeho hráči si spravili chuť hned v následující sezóně 2000/2001, kdy po podzimní části GAMBRINUS LIGY "přezimovali" na 3. místě tabulky. Do druhé jarní části velmi vyrovnané české fotbalové soutěže vstupovali hráči s vidinou postupu do pohárové Evropy, kam postupovalo prvních 6 týmů z domácí ligy. Konečné 9. místo v této sezóně bylo poté velkým zklamáním. Tepličtí tedy angažovali pro novou sezónu velkou osobnost, jednoho z nejlepších trenérů historie české kopané pana Dušana Uhrina, který získal plnou důvěru k dlouhodobému přebudování teplického kádru. Díky nepředvídaným okolnostem, které vedly pana Uhrina k žádosti o odstoupení, však vedení angažovalo dalšího trenéra s vysokým fotbalovým kreditem a četnými úspěchy, JUDr. Františka Cipra, který získal plnou kompetenci k dokončení přestavby mužstva. Ciprův tým nakonec obsadil konečné sedmé místo, což znamenalo postup do 2. kola evropského poháru Intertoto pro sezónu 2002/2003.
V nové fotbalové sezóně 2002/2003 FK Teplice absolvoval velmi úspěšně vystoupení v poháru Intertoto, kde sehrál tým 6 velmi náročných utkání. Nejdříve si ve 2. kole FKT s přehledem poradil s portugalským týmem CD Santa Clara 5:1 a 4:1, ve třetím pak ve velmi prestižním utkání vyřadil slavný bundesligový tým 1. FC Kaiserslautern (1:2 a 4:0). V semifinále však byla nad jeho síly italská Bologna FC (1:5 a 1:3).
Na začátku září 2002 však vzhledem k nepřesvědčivým výkonům A-mužstva FKT došlo k výměně hlavního trenéra a vedením A-mužstva byl pověřen František Straka. Ten přivedl mužstvo po fantastické vítězné sérii až na 3. místo podzimní tabulky sezóny 2002/2003.
Zatímco někteří fanoušci v zimní přestávce sebevědomě mluvili o boji o titul, jarní realita Teplic byla jiná. Klub v tabulce ztrácel a nakonec skončil až šestý. Všechna očekávání však překonal v Poháru ČMFS, mnohými opomíjené soutěži, jenž však svému vítězi zaručuje start v Poháru UEFA. Tepličtí prošli pohárem bez zaváhání, ve strahovském finále porazili Jablonec Hunalovým gólem 1:0, a odstartovali tak bouřlivé oslavy. Vždyť pohárový titul se na Stínadla vrátil po dlouhých 27 letech, navíc to bylo teprve druhé vítězství v historii FK Teplice.
Pohár UEFA přepisuje historii klubu
Jako vítěz Poháru ČMFS se Teplice vrátily do Poháru UEFA po čtyřech letech. Tehdy došly jen do druhého kola, kde jejich putování skončilo. Tentokrát je však čekala delší a podstatně úspěšnější pouť, která překvapila odborníky po celé Evropě.
V prvním kole žlutomodří narazili na německý Kaiserslautern, starého známého z Intertoto Cupu. V úvodním utkání na stadionu Fritze Waltera Teplice svého slavnějšího soupeře opět zaskočily a po senzačním vítězství 2:1 si vytvořily slušnou pozici do domácí odvety. V ní neponechaly nic náhodě, vyhrály 1:0 a mohly se těšit na soupeře ve druhém kole. Když pak v jeho rámci Tepličtí přijeli do Rotterdamu, kde je na úchvatném stadionu De Kuip čekal několiknásobný holandský mistr Feyenoord, postarali se o další senzaci. Už od 2. minuty překvapivě vedli a vítězství si nakonec pojistili ještě jedním gólem. O týden později na Stínadlech uhráli s Feyenoordem remízu 1:1, čímž rozhodli o tom, že si zahrají i v jarní fázi Poháru UEFA. Nic podobného jejich předchůdci ve žlutomodrém dresu nedokázali. Úspěch neznámého týmu ze severu Čech byl jedním z překvapení podzimní části Poháru UEFA.
Konečnou bylo pro Teplice až třetí kolo a především dvojzápas se skotským lídrem Celticem Glasgow. Ten o svém postupu rozhodl už v prvním utkání na Celtic Parku, kde před bouřícím padesátitisícovým kotlem Tepličtí prohráli 0:3, a přestože pak v domácí odvetě dokázali vyhrát 1:0, s Pohárem UEFA se loučili. Z českých týmů ale došli v Poháru UEFA jednoznačně nejdále a spolu se Spartou také přispěli největším dílem do koeficientu České republiky.
Nový kouč dává šanci mladým nadějím
Úspěchy v Evropě zastínil neúspěch v domácí soutěži. Teplice končí sezónu 2003/2004 až na devátém místě, vítězství v Poháru ČMFS neobhájí a navíc ještě před koncem sezóny přicházejí o trenéra Františka Straku, který vyslyšel vábení Sparty. V letní přestávce přichází do Teplic zkušená trenérská dvojice Mareček - Bartl, která po odchodu špílmachra Horvátha klade důraz na práci s mladými hráči. Po krátké epizodě v Intertoto Cupu, ve kterém se Marečkovi svěřenci utkali s maďarskou Šoproní a ve druhém kole s ruskou Jaroslavlí, se Tepličtí mohli plně soustředit na domácí soutěž. Start do sezóny měli za posledních osm let suverénně nejlepší, v Poháru ČMFS navíc postoupili až do čtvrtfinále.
V roce 2004 je teplický fotbalový klub na nejlepší cestě stát se třetím symbolem, tradičně spojovaným s Teplicemi. Po lázních a sklářství je teplický fotbal pojmem, který dobře znají čeští i evropští fotbaloví fanoušci, sportovní redaktoři, všichni místní patrioti i třeba lidé, jinak fotbalu neznalí. A na této úspěšné cestě teplického fotbalu se neodmyslitelně podílí společnost AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group. Spojení silných partnerů přináší své ovoce.
Po tom, co kouč Vlastislav Mareček onemocněl v zimě 2006/2007 rakovinou, převzal tým jeho asistent Jiří Bartl. Ten však s týmem skončil pouze na osmém místě a na jeho post přišel trenér, který už v Teplicích působil. Petr Rada si chtěl vylepšit reputaci z jeho prvního působení, to se mu určitě povedlo, po podzimu byl tým na třetí příčce, když všechna domácí utkání vyhrál, ale hlavně bavil teplické diváky pohlednou hrou. Přestože závěr soutěže se radově družině nepodařil, skončila na pátém místě, postoupila do poháru Interoto.
V tom však na FK Teplice čekalo hořké zklamání, historicky velice známý klub Honvéd Budapešť přijel do Teplic s cílem spoléhat na brejky a to se mu vyplatilo, z Čech si odvezl výhru 3:1. Přestože naši hráči v Maďarsku předvedli výborný výkon, tak jim přesto po výhře 2:0 jeden gól k postupu chyběl. Krátce poté byl vybrán trenér Petr Rada za kouče reprezentačního výběru České Republiky, Teplice tak do národního celku dodaly další personu.
Na jeho místo na teplické lavičce nastoupil těsně před startem Gambrinus ligy, v podzimní části soutěže se jeho týmu nedařilo, ale dojem z celé sezóny napravila skvělá jízda pohárem ČMFS, která vyvrcholila výhrou celé soutěže po vítězství 1:0 nad Slováckem ve finále. V této sezóně zvítězili ve své soutěži také starší žáci, kteří se stali mistry ČR.
I následující ročník měl být pro žlutomodré velice úspěšný, vše tomu také nasvědčovalo po první polovině sezóny, kdy žlutomodří vévodili celé Gambrinus lize. V ligovém finiši však zraněními sužovaný tým svůj pozici neudržel a obsadil nakonec čtvrtou příčku, vyrovnal ovšem bodový rekord z památného ročníku 1998/99. V následné sezóně 2010/2011 přistoupili tepličtí k obměně a omlazení kádru, které vedlo ke konečnému desátému místu. Pro sezónu 2011/2012 se do Teplic již potřetí vrátil kouč Petr Rada. Tým se mu podařilo vytáhnout k pátému místu v lize a také k semifinále poháru.
Následující sezóna znamenala pro Teplice vůbec poprvé od první sezóny po návratu do nejvyšší soutěže boj o udržení. V průběhu sezóny přišel trenér Zdeněk Ščasný, který nejen že ligu pro Teplice zachránil, ale v následujícím ročníku dokonce udivoval jeho tým v lize výbornými výkony a bojoval o medailové úmístění. To však neudržel a nakonec skončil na pátem místě.
70 let klubu
V roce 2015 klub měl oslavit 70 let od svého založení, jenže přípravy na toto jubileum nezačaly radostně, v létě 2014 totiž náhle zemřel ředitel klubu Františke Hrdlička, který byl neodmyslitelně spjatý s postupem Teplic od ČFL až po první ligu. Teplice tak musely po dlouhých dvaceti letech hledat nového ředitele klubu, tím se stal dosavadní člen dozorčí rady Ing. Petr Hynek.
Oslavy 70 let klubu proběhly 18. července na stadionu Na Stínadlech s názvem Den fotbalu v Teplicích. Pro fanoušky byl připraven celodenní program, včetně vystoupení dlouholetého teplického fanouška Václava Neckáře nebo zápasu starých gard, závěr programu pak obstaralo utkání FK Teplice - Dynamo Dresden, které bylo generálkou na starty SYNOT ligy. V tomto utkání tepličtí hráči nastoupili v unikátních retrodresech, ty byly ve stejné podobě v jaké nastupovali hráči v roce 1948 v první ligové sezóně.
