1996 2005
HISTORIE KLUBU
část 6 (1996 - 2005)
1996
Nový rok 1996 zahájili tepličtí fotbalisté halovým turnajem Radegast cup, kde změřili síly s Drnovicemi, Českými Budějovicemi a reprezentací do 21 let. Trenér Cerman přivítal v kádru obránce Petra Bystroně a další část přípravy byla okořeněna účastí na slušně obsazeném turnaji Coca-cola cup. Žlutomodří po finálovém vítězství nad Plzní 1:0 získali další trofej do své sbírky. V únoru odcestoval kádr na zájezd do Nizozemska. Kde sehrál dvě utkání.
Zahájení jarní části soutěže bylo posunuto až na konec března a tak trenér Cerman ještě dolaďoval sestavu. Tepličtí si v Nymburku přátelsky zahráli s národním týmem s výsledkem 0:0. Novinkou byla klubová hymna, kterou nazpívala skupina SPS. Ve veřejné soutěži byl vybrán návrh na současné logo klubu. V průběhu roku byl znovuzaložen Klub přátel kopané.
V prvním jarním mistráku zdolali žlutomodří doma v pohodě Pardubice 3:0, ale v dalších zápasech zaznamenali ztráty. V Třinci porážka 0:1 a ve Frýdku-Místku remíza 1:1, když branku vstřelil nový muž Marek Liška. Mezitím si tepličtí zahráli čtvrtfinále Poháru ČMFS a s Jihlavou měli nečekaně mnoho starostí, postup získali až lepší střelbou ze značky pokutového kopu. V druholigových bojích žlutomodří porazili Blšany 3:1 a prohráli v Prostějově s LeRKem 0:1. Po výhře 2:0 v Havířově se žlutomodří střetli ve šlágru jara doma s Karvinou a před 8 000 diváky zvítězili 2:1 brankami Pavla Verbíře a Radka Diveckého. Po dvou venkovních bezbrankových remízách v Benešově a Příbrami tepličtí hráči porazili Chrudim 4:1. V semifinále poháru přijela do Teplic 15.května 1996 Sparta Praha, 15 000 diváků vidělo přesvědčivé vítězství hostí v poměru 1:4. Další dvě druholigové remízy 1:1 doma s Poštornou a v Ústí nad Labem mohly vypadat jako ztráty, ale první liga už byla blízko. Konečně 29.května 1996 bylo rozhodnuto, Teplice doma před 7 000 diváky porazily 2:1 Slušovice a po 12 letech se 1.liga vrátila do Teplic. Šťastní příznivci po skončení utkání naskákali na hrací plochu, aby vyjádřili svůj dík hráčům. Cíl byl splněn. Porážka na Bohemians 0:2 a remíza doma s Turnovem 1:1 už nemohly nic změnit, pouze ovlivnily pořadí na čele tabulky. Teplice skončily o bod druhé za Karvinou.
Po odeznění euforie z postupu nastaly všední starosti. Otázka zněla jasně, jak posílit tým, aby se mezi elitou udržel. Trenéru Cermanovi se po krátké dovolené představili noví hráči. Brankář Libor Macháček a obránce Zbyněk Rampáček už teplické prostředí znali. Dále přišli Petr Brabec, Petr Fousek a Marián Řízek. Z týmu odešel Bedřich Hamsa. V přípravném období se mužstvo zúčastnilo tří turnajů. V Nové Včelnici skončily Teplice třetí, v Blšanech a ve Svádově vyhrály.
Počátkem srpna vstoupili žlutomodří do Poháru ČMFS zápasem v Mostě. Přestože tepličtí ještě pět minut před koncem vedli o dva góly, tak nakonec museli postup vybojovat až v penaltovém rozstřelu, v dalším kole v Děčíně naopak na penalty žlutomodří prohráli.
11.srpna 1996 se teplický tým představil v prvním kole nového ročníku 1.ligy v Plzni. Domácí tým dohrával po dvou vyloučení v devíti a když Pavel Verbíř zajistil vedení, zdálo se, že žlutomodrá premiéra bude vítězná. Jiného názoru byl rozhodčí Beneš, který dvě minuty před koncem odpískal přísnou penaltu a vyloučil Zbyňka Rampáčka. Domácí vyrovnali na konečných 1:1. Ve druhém kole přijeli na Stínadla pražští Bohemians a Teplice se před 12 000 diváky dočkaly výhry 1:0, když vítězný gól vsítil Zbyněk Rampáček. Po porážce 1:3 v Ostravě přijela do Teplic Slavia. Žlutomodří se představili ve výborném světle a gólem Petra Bystroně vyhráli 1:0. Po závěrečném hvizdu rozhodčího Brabce zaplnili diváci hrací plochu, aby hráčům poděkovali za výborný výkon, jenže tento počin musel ředitel klubu Hrdlička vysvětlovat na disciplinární komisi. V Jablonci se podařilo ubránit remízu 0:0 a doma proti Hradci rozhodl dobrý nástup o vítězství 2:1.
18.září 1996 se na Stínadlech představilo reprezentační mužstvo v kvalifikaci pro mistrovství světa, diváci viděli výhru 6:0 nad Maltou.
Porážka 1:3 v Opavě nebyla překvapením a výhra 1:0 nad Žižkovem potěšila. V tu chvíli nikdo netušil, že to je poslední vítězství Teplic na podzim. V divoké přestřelce v Českých Budějovicích žlutomodří podlehli 4:5 a z Olomouce přivezli velmi zajímavý bod za remízu 1:1. Zklamáním na Stínadlech byla porážka 0:2 od Karviné. Na stadiónu byla instalována nová tabule skóre a rozhodně štěstí nepřinesla. Na Spartě se žlutomodří dlouho drželi, ale nakonec rozhodčí Růžička vyloučil Vladislava Mikisku a Zdeňka Rollingera a Sparta vyhrála 4:2. Na blátivém terénu podlehli žlutomodří doma 1:2 Liberci. Bod z venku většinou potěší, bylo tomu tak i v utkání s Brnem, které se hrálo z disciplinárních důvodů ve Zlíně. V posledním podzimním kole tepličtí doma prohráli 1:3 s Drnovicemi, když rozhodčí Jára vyloučil domácího Zdenka Frťalu a dva hráče hostí. V podzimní tabulce skončily Teplice na dvanáctém místě, což někteří diváci po slibném začátku viděli jako zklamání. Popravdě řečeno toto umístění odpovídalo možnostem kádru.
S rokem 1996 se žlutomodří rozloučili v polovině prosince vítězstvím na halovém turnaji Istar cup v Ústí nad Labem.
Na sklonku roku 1996 se v Domě kultury v Teplicích konalo slavnostní vyhlášení Fotbalisty roku. Kuriózně se vítězi stali dva fotbalisté, Karel Poborský a Patrik Berger.
1997
Záchrana v lize, to byl jasný cíl pro jarní období. Z týmu byl uvolněni na hostování Pavel Fasner, Zdeněk Rollinger i Marián Řízek. Novými členy týmu se stali stoper Oleg Lizogub, František Mysliveček a na hostování přišel Pavel Janeček. Během zimní přípravy se mužstvo vydalo na týden na Slovensko k sehrání tří přípravných utkání.
Ligové boje byly zahájeny koncem února a tepličtí v prvním utkání doma remizovali s Plzní 1:1. Klíčový duel o záchranu ve vršovickém dolíčku zvládli žlutomodří výborně. Gólem Petra Fouska zvítězili 1:0. Doma s Ostravou se představil v obraně Tomáš Požár, ale po půlhodině jeho teplická anabáze skončila. Na Slavii, kde žlutomodří prohráli 0:3, se poprvé v mistrovském utkání Teplic objevil v sestavě africký hráč Jean-Bertin Akue. Festival zahozených šancí žlutomodrých viděli diváci na Stínadlech při utkání s Jabloncem, hosté vytěžili z minima maximum a vyhráli 1:0. V Hradci Králové se dalo něco uhrát, ale neuhrálo. Domácí vyhráli 1:0 a rozhodčí Vodička vyloučil teplickým Vladislava Mikisku a Pavla Verbíře. Proti Opavě se Teplicím po půl roce konečně podařilo doma vyhrát, jedinou branku utkání vstřelil Tomáš Janda. Následovaly tři bezgólové remízy, na Žižkově a doma proti Českým Budějovicím a Olomouci. Porážka 2:0 v Karviné byla mrzutá a přitížila v boji o záchranu. Na Spartu přišlo na Stínadla přes 15 000 diváků, kteří viděli statečný boj domácích. Bohužel bez bodového efektu. V Liberci žlutomodří vyválčili bod za výsledek 0:0. Doma proti Brnu potřebovali tepličtí k definitivní záchraně získat bod, ale hosté vyhráli 1:2. V posledním kole v Drnovicích Teplice prohrály 0:1, ale díky tomu, že Karviná nebodovala v Brně, tak bylo rozhodnuto. Teplický tým se v 1.lize udržel, ačkoli za celé jaro vstřelil pouhé čtyři góly. V tabulce tepličtí obsadili třináctou příčku, nejlepším střelcem týmu se stal Pavel Verbíř s pěti góly. Trenér Cerman ukončil své působení na lavičce teplického týmu, svůj úkol splnil. Postoupil s mužstvem do 1.ligy a udržel se tam. Co po něm mohl kdo chtít víc?
Béčko v divizi obsadilo pátou příčku, zklamání nastalo u dorostu, který se neudržel v dorostenecké lize.
Trenérského kormidla se ujal Josef Pešice. Všem bylo jasné, že pokud se mužstvo bude chtít posunout nahoru, tak se změnám v kádru nevyhne. Do přípravného období už nenastoupili Radek Kronďák, Miroslav Chytra, Josef Just ani Svatopluk Habanec. Novými hráči Teplic se stali Miroslav Rada, Dušan Tesařík, Radek Zlatník, z hostování se vrátil Marián Řízek a na konci srpna přišel tvůrce hry Michal Bílek. Tepličtí v přípravě vyhráli v Blšanech memoriál Otty Heinze, když ve finále porazili Slavii Praha 4:1.
Další kvalifikační utkání sehrálo národní mužstvo na Stínadlech 20.srpna 1997 proti Faerským ostrovům, konečný výsledek zněl 2:0.
Ligový start v Příbrami proti Dukle skončil remízou 2:2, když o výhru žlutomodré připravil rozhodčí Helebrant nesprávně nařízenou penaltou pro domácí v poslední minutě. Doma proti Plzni rozhodl o výhře 1:0 Marián Řízek. Po prohře 0:1 v Olomouci a remíze 0:0 na Žižkově přijely do Teplic České Budějovice. Hosté během utkání vedli již o tři góly, domácím se podařilo snížit na 2:3, ale vyrovnat již nedokázali. Na ministadiónku v Lázních Bohdaneč žlutomodří vyhráli 2:1, když vítězný gól vstřelil v poslední minutě Tomáš Janda. Domácí utkání proti Liberci bylo lahůdkou pro teplické příznivce, kteří viděli přesvědčivé vítězství 5:1. Po střeleckých manévrech přišel gólový půst. Ve čtyřech po sobě jdoucích zápasech hrály Teplice 0:0. Na Slavii, doma s Ostravou, v Drnovicích a proti Opavě. Ani v Brně se nepodařilo teplickým hráčům skórovat, domácí vyhráli 1:0 gólem dostálka z penalty. Až proti Hradci Králové se gólově zadařilo, během prvního poločasu se trefili Miroslav Rada, Dušan Tesařík a Pavel Verbíř. Nemastný neslaný zápas v Jablonci rozhodli pro sebe domácí výhrou 1:0. V posledním podzimním utkání přijela do Teplic pražská Sparta. Přestože se hrálo v pondělí od 13.30 hodin, tak v ochozech bylo víc než 11 000 diváků. Žlutomodří vedli gólem Petra Fouska a o druhý, který zaznamenal Miroslav Rada, je připravil nesmyslným verdiktem rozhodčí Krondl. Sparta po přestávce vyrovnala na konečných 1:1. Posun ve hře byl během podzimu znát, byť ještě vše neklapalo, jak by si trenér Pešice představoval.
Rozlučku s rokem 1997 představoval mezi vánocemi a Silvestrem halový turnaj v Libouchci, kde žlutomodří ve finále podlehli výběru ligy 1:4.
1998
Na stadiónu pokračovaly stavební úpravy, také byla prováděna výměna stávajících dřevěných lavic za jednotlivé sedačky.
Zimní přípravu zahájil teplický tým účastí na halovém turnaji v Brně. Další náplní bylo, kromě nabírání fyzické kondice, nalézt optimální sestavu. K tomu sloužily zápasy turnaje Čechie Karlín, kde skláři nakonec obsadili páté místo. Před ligou ještě kádr absolvoval soustředění v Rakousku se dvěma přípravnými zápasy. Novými tvářemi sestavy se stali Aleš Pikl a Radek Petrák.
Úvodní utkání jarní části Gambrinus ligy žlutomodrým nevyšlo, doma podlehli Olomouci 1:3. Reparát složili tepličtí o týden později, kdy doma zdolali Duklu 2:0. Po porážce 0:2 v Plzni přijela do Teplic Viktoria Žižkov. Domácí měli spoustu šancí, ale gól padl na druhé straně. Byl to ovšem gól poněkud zvláštní, neboť jej rozhodčí Puček uznal až na pokyn pomezního, když se mezitím 20 sekund hrálo. V Českých Budějovicích měli žlutomodří také dobré příležitosti, jenže prohráli 0:2 a přiblížili se nebezpečně blízko k sestupovým příčkám. Porazit doma Lázně Bohdaneč byla povinnost a tepličtí jí splnili. Zvítězili 4:1, když dva góly vstřelil nový muž Jaromír Jindráček. V Liberci tepličtí uhráli výsledek 0:0, když oba týmy dohrávaly o deseti. Osmifinále Poháru ČMFS trenér Pešice obětoval a šetřil opory na ligové boje. Podle toho také pohárový zápas s Jabloncem dopadl, sestava z náhradníků nestačila a prohrála 1:5. Mnohem důležitější zápas čekal na Teplice 12.dubna 1998, kdy na Stínadla přijela Slavia. Hosté rychle vedli, ale nakonec se radovali tepličtí po výhře 3:1. Po porážce 0:1 v Ostravě to ještě vypadalo na dramatický závěr soutěže, ale tři výhry v řadě přinesly do klubu klid. Drnovice tepličtí hráči udolali až v závěru a vyhráli 2:0, v Opavě domácí neproměnili penaltu a Radek Divecký 10 minut před koncem trestal, proti Brnu vyšel úvod zápasu a nakonec z toho byla výhra 3:2. Remízy v Hradci 1:1 a doma s Jabloncem 2:2 už nic podstatného neznamenaly, rovněž tak porážka 1:3 na pražské Letné. Konečné sedmé místo bylo dokladem vzestupu týmu, Radek Divecký se stal nejlepším střelcem mužstva se 7 góly.
Béčko bojovalo o postup do ČFL, nakonec skončilo třetí. Nicméně do třetí nejvyšší soutěže se nakonec dostalo, neboť klub převzal místo v soutěži po rozpadnuvším se FK Pelikán Děčín. Dorost se po roce dokázal vrátit mezi elitu.
Přípravu na další ročník zahájili svěřenci trenéra Pešiceho koncem června. Na turnaji v Křešicích podlehli ve finále Blšanům 1:4, poté následovala série přípravných utkání. V nich se skláři mimo jiné utkali s izraelským Maccabi Haifa nebo kyperským Omonia Nicosia. Ve druhé polovině července absolvoval tým zájezd do Německa. V kádru se objevil útočník Tomáš Heřman a mladý obránce Vít Turtenwald.
Ligu zahájili žlutomodří doma s nováčkem z Blšan a po výborné první půli překvapivě prohráli 1:3. Ztracené body se podařilo přivézt z Příbrami, kde tepličtí vyhráli po boji 3:2. Televizní duel s Ostravou moc zajímavého fotbalu nenabídl a diváci se gólu nedočkali. V Brně žlutomodří šokovali všechny přítomné jasnou výhrou 3:0. Po domácím vítězství nad Žižkovem 2:0 se teplickým hráčům podařil husarský kousek v Jablonci. Přestože hráli celý druhý poločas bez vyloučeného Radka Diveckého, tak zvítězili 2:1 a vyskočili na první místo tabulky. Na souboj se Spartou bylo 25.září 1998 na Stínadlech vyprodáno, po 15 letech se na ligový fotbal v Teplicích rozsvítily reflektory a diváci viděli velmi zajímavé utkání. Sparta šla do vedení, ale v poslední minutě první půle vyrovnal z trestného kopu Pavel Verbíř na konečných 1:1. Venkovní vítězná série pokračovala i v Hradci Králové, kde žlutomodří jasně zvítězili 3:0. Divoká přestřelka v prvním poločasu v utkání s Plzní stanovila konečný výsledek 4:2. Také v Karviné tepličtí nezaváhali a brali body za výsledek 2:0. Zápas v Opavě nabídl množství gólů, remíza 3:3 znamenala první ztrátu Teplic venku. S Libercem svěřenci trenéra Pešiceho si poradili bez potíží a výsledek 4:0 byl výmluvný. Teprve na Slavii tepličtí poprvé v roli hostů padli. Dohrávané utkání doma s Drnovicemi mělo nepříjemnou koncovku, žlutomodří vedli během zápasu o dva góly, hosté čtvrt hodiny před koncem snížili. Na konci utkání vstoupil do hry rozhodčí Jirků. Nastavoval tak dlouho, až hosté v šesté minutě prodlouženého času vyrovnali. Samozřejmě hned po vstřeleném gólu Jirků zápas ukončil. V posledním kole přijela na Stínadla Olomouc. Teplice vyhrály 1:0 gólem Pavla Verbíře z přísné penalty. Kuriózní situace nastala 10 minut před koncem, kdy byl vyloučen brankář hostí Pižanowski. Olomouc již nemohla střídat a do branky se musel postavit obránce Kotůlek. Tepličtí hráči jej ve zbytku utkání neprověřili. Podzimní tabulka hovořila jasně, Teplice na druhém místě se stejným počtem bodů jako vedoucí Sparta. Cíl do jara byl jasně dán.
Kvalifikace o postup na mistrovství Evropy zavítala na Stínadla 14.října 1998. Česká reprezentace přehrála Estonsko 4:1.
Poslední akcí byl stejně jako před rokem halový turnaj v Libouchci. Žlutomodří ve finále oplatili výběru ligy minulou porážku a po výhře 4:2 získali trofej.
1999
Skvělé podzimní výkony zavazovaly teplický tým k útoku na mety nejvyšší. Zimní přípravu odstartovaly Teplice na mezinárodním halovém turnaji v polských Katowicích. Herní systém zkoušel trenér Pešice v zápasech turnaje Mitre Cup, popravdě řečeno mužstvu se výsledkově nijak nedařilo a obsadilo předposlední deváté místo. Následovalo soustředění v Rakousku a poté již odstartovala jarní část ligy.
První utkání v Blšanech bylo očekáváno s velikým zájmem. Tepličtí na vyprodaném stadiónu získali během prvních 20 minut dvoubrankový náskok, ale nakonec se radovali domácí z výhry 3:2. Zklamáním byla remíza 1:1 doma s Příbramí. Bod z Ostravy potěšil, ale bylo vidět, že do podzimní pohody má tým daleko. Také domácí zápas s Brnem nevypadal nijak růžově, ale nakonec vydřená výhra 2:1 znamenala body. Na Žižkově se teplickým nevedlo, prohráli 0:2. Ani v dalším domácím utkání s Jabloncem se žlutomodrým nepodařilo bodovat, když podlehli 1:2. Výsledek však hrubě ovlivnil rozhodčí Vidlák, který v závěru nenařídil penaltu za jasný faul na Pavla Verbíře. Na Spartě se žlutomodří drželi až do poslední minuty, ale nakonec dvakrát inkasovali. Jedna výhra ze sedmi jarních kol, to byl rozhodující faktor, proč tepličtí nedokázali vyhrát ligovou soutěž. V sázce byly ale další příčky. Tým do závěru soutěže posílil Petr Hruška. Obrat ve hře nastal v utkání s Hradcem Králové, žlutomodří ožili a vyhráli 4:0. Bod v Plzni za 0:0 se zdál být málo. Karvinou skláři doma přejeli 3:0, v Drnovicích vyhráli bezpečně 2:0, Opavu na Stínadlech smetli 4:0 a z Liberce odvezli body za výhru 1:0, když se trefil hned na začátku Radek Divecký. 22.května 1999 přijela na Stínadla Slavia, jednalo se o přímý souboj o druhé místo a postup do 3.předkola Ligy mistrů. Vyprodaný stadión viděl už ve 3.minutě gól v síti domácích. Skláři rychle vyrovnali zásluhou Mariána Řízka. Do vedení dostal domácí v 25.minutě Petr Fousek a v závěru poločasu se ještě prosadil Pavel Verbíř. Ve druhé půli domácí ostražitě hlídali skóre zápasu a po konečném hvizdu rozhodčího Hábla vypukl na Stínadlech gejzír nadšení. Žlutomodří dosáhli na nejlepší umístění v lize ve své historii. Porážka 0:2 v Olomouci, po týdenních oslavách, už nikoho netrápila. Nejlepším střelcem Teplic se stal se 13 góly Pavel Verbíř.
Béčko v ČFL obsadilo deváté místo. Dorost se v posledním kole zachránil v dorostenecké lize.
Dvakrát se v roce 1999 představila v Teplicích reprezentace v kvalifikačních utkáních o postup na mistrovství Evropy. V březnu zde porazila Litvu 2:0 a v září Bosnu a Hercegovinu 3:0.
Postup do velké evropské soutěže vyvolal nutnost posílení kádru. Přišli Michal Kolomazník, Martin Frýdek, David Sourada, Michal Hájek, uzdravila se zimní posila Tomáš Kukol, později ještě přišel Pavel Holomek. Všemi napjatě očekávaný los Ligy mistrů přisoudil žlutomodrým těžkého soupeře, německou Borussii Dortmund. Tým v přípravě absolvoval řadu zápasů se zahraničními soupeři, např. se Šachtarem Doněck nebo francouzskými Paris Saint Germain a Auxerre. Na bleskovém turnaji ve Frankfurtu skončili tepličtí na čtvrtém místě. Kuriozitou byl fakt, že o třetí místo se nehrálo, nýbrž rozhodoval pouze penaltový rozstřel. V něm žlutomodří podlehli Borussii Mönchengladbach 4:5.
Ligová soutěž zahájila na konci července a žlutomodří nezahájili dobře. Doma pouze remizovali 1:1 s Opavou a v Jablonci prohráli 1:3.
Velký den nastal 11.srpna 1999, nejenže v průběhu dne nastalo zatmění slunce, ale na Stínadlech se hrálo první utkání 3.předkola Ligy mistrů. Před utkáním byla pokřtěna nová klubová hymna „Žlutomodrá“, kterou nazpíval Kamil Střihavka. Domácí podali statečný výkon, bohužel jedna chyba znamenala porážku 0:1. Čekalo se zcela zaplněné hlediště, ale nebylo tomu tak. Důvod byl jednoduchý. Mnoho vstupenek zakoupili v předprodeji spekulanti, kteří je hodlali prodat německým fanouškům s patřičným ziskem. Jenže ti se nedostavili v tak hojném počtu a spekulantům zůstaly oči pro pláč. Bylo krásné sledovat jejich bledé obličeje, když se krátce před zahájením utkání snažili lístky za každou cenu prodat, i za cenu určité ztráty.
V dalším ligovém kole si žlutomodří poradili s Příbramí 2:0 a také se Spartou před vyprodaným hledištěm nezaváhali. V krásném utkání se třikrát trefil Michal Bílek a Teplice vyhrály 4:2. Vyprodané hlediště se od té doby bohužel už nikdy nekonalo.
Odvetný zápas v Dortmundu skončil vítězstvím domácích 1:0, ale pro Teplice pohárová Evropa nekončila. Přesunuli se do Poháru UEFA, kde na ně čekal maďarský Ferencváros Budapešť. Ligová soutěž pokračovala dál, ale bylo vidět, že pro Teplice je obtížné bojovat na dvou frontách. Žlutomodří prohráli v Českých Budějovicích 1:3 a v Poháru ČMFS si uřízli ostudu, když prohráli na hřišti divizní Kadaně 0:1. Chuť si Teplice spravily proti Ferencvárosi, doma vyhrály 3:1 a v odvetě remizovaly 1:1, když vedly gólem Miroslava Rady. V dalším kole čekal španělský soupeř Real Mallorca. Španělé byli nad síly Teplic, na Stínadlech vyhráli 2:1 a doma 3:0, pro žlutomodré evropská cesta skončila. V lize Teplice pokračovaly ve střídavých výkonech. Výhry 2:0 v Blšanech a 1:0 s Libercem potěšily, naopak porážky 0:2 doma s Ostravou a v Hradci byly zklamáním. Podzimní sedmé místo bylo pro řadu optimisticky naladěných příznivců málo.
V Krušnohorském divadle v Teplicích se 21.prosince 1999 konalo vyhlášení ankety Fotbalista roku, vítězem se stal Jan Koller.
2000
Hned zkraje ledna absolvovalo teplické mužstvo dva halové turnaje v Německu. První z nich vyhrálo a ve druhém podlehlo ve finále Bayeru Leverkusen až po nekonečném penaltovém rozstřelu 15:16. Další náplní zimní přípravy byl vedle nabírání fyzické kondice start na turnaji Čechie Karlín. Za zraněními sužovaného Mariána Řízka byl angažován stoper Petr Pokorný. Před ligovým startem ladilo mužstvo formu na kyperském soustředění.
V prvním jarním kole přijel do Teplic Jablonec. Žlutomodří rozhodli o výhře 2:0 až v průběhu druhého poločasu. Do Příbrami se jelo s nadějemi na bodový zisk, ale zápas skončil výhrou domácích 3:0. Nevídané drama bylo k vidění na Spartě. Domácí vedli rychle 2:0, žlutomodří vyrovnali na 2:2. V infarktovém závěru nejprve běželi Petr Fousek a Zdenko Frťala sami na sparťanskou branku, ale Fousek trefil pouze břevno. Z protiútoku sparťané nastřelili tyč a po následném rohu rozhodl Fukal o výhře Sparty. Povinné výhry 3:0 nad Českými Budějovicemi a 2:0 nad Bohemians nikoho nepřekvapily. V Ostravě vedli tepličtí ještě minutu před koncem o dva góly, ale domácí stačili vyrovnat a moc nescházelo, aby nakonec vyhráli. Mrzutá byla domácí remíza 1:1 s Hradcem, navíc mužstvo dohrávalo bez vyloučených Radka Diveckého a Libora Macháčka. Také remíza 0:0 s Blšany nikoho nenadchla. Velké překvapení přichystali tepličtí hráči Slavii v Edenu. Přestože se hrálo za výrazné převahy domácích, tak nakonec jedinou branku zápasu vstřelil Pavel Verbíř z pokutového kopu. Teplice tak po 51 letech porazily Slavii v ligovém utkání na jejím hřišti. Poslední ligový zápas sezóny sehrály Teplice 17.května 2000 doma proti Viktorii Žižkov. Utkání skončilo 0:0 a bylo rozlučkou s teplickým klubem pro trenéra Josefa Pešice i Michala Bílka. Také Radek Divecký se loučil, čekalo na něj korejské angažmá. Konečné páté místo bylo ústupem z loňských pozic.
Béčko v ČFL obsadilo čtrnáctou pozici, dorost skončil uprostřed tabulky dorostenecké ligy.
V rámci oslav 55.výročí založení klubu se na Stínadlech utkalo domácí mužstvo s výběrem hvězd. V uvolněném utkání zvítězili hosté 7:5. V teplickém divadle se konal slavnostní večer s hosty Karlem Gottem a Miroslavem Donutilem. Na počet 55.výročí vydalo vedení klubu knihu autora Pavla Biedermanna „Kdo to zavinil“, která byla věnována historii klubu. V ulici U nádraží byla otevřena klubová prodejna Fan and shop bar.
Dvakrát zavítala v tomto roce do Teplic reprezentace. Nejprve 29.března 2000 v přátelském utkání Česká republika zdolala Austrálii 3:1, následně 7.října 2000 v kvalifikaci pro mistrovství světa zdolalo národní mužstvo Island 4:0.
Trenérské role se pro nadcházející sezónu ujal Petr Rada, který v kádru přivítal čtveřici slovenských hráčů, jimiž byli Róbert Semeník, Vladimír Leitner, Pavol Piatka a Peter Štyvar. V přípravě se tepličtí zúčastnili turnaje v Německu.
Liga začínala 28.července 2000 a na Stínadla přijela Olomouc, utkání skončilo 0:0. V Poháru ČMFS si tepličtí hladce poradili s Varnsdorfem 6:2 a Rakovníkem 3:1. Ve druhém ligovém kole zajížděli žlutomodří do Příbrami a vyhráli 1:0. Teprve ve třetím kole tepličtí inkasovali, v zápase s Brnem hráli 1:1. To už se na Stínadlech rozběhla výstavba zastřešení tribun. Na Žižkově se sklářům nedařilo a prohráli 1:2, faktem je, že vítězný gól domácích byl neregulérní, Chihuri ho dosáhl prokazatelně rukou. Po výhře 2:1 nad Jabloncem měly Teplice v lize měsíční přestávku z důvodu účasti reprezentačního týmu na olympijských hrách. Vyplnili jí sehráním atraktivního zápasu v Řecku s Olympiakosem Pireus. Po přestávce v lize tepličtí prohráli 1:3 v Drnovicích. Jakoby mávnutím kouzelného proutku se sklářům najednou začalo dařit. Zdolali doma Synot 2:1, v Plzni vyhráli 2:0, v Českých Budějovicích hráli 2:2, doma vyhráli nad Bohemians 3:0, stejným poměrem i v Liberci a Ostravu rozstříleli 4:0. V tabulce tepličtí poskočili na třetí místo. Na Spartě se sice prohrálo 1:2, ale herně tým nezklamal. Na utkání s Blšany měli diváci volný vstup za předpokladu, že přijdou s řehtačkou nebo trumpetou k povzbuzování. Hráči se divákům odvděčili vítězstvím 3:1. Poslední podzimní zápas v Olomouci mužstvu nevyšel, po slabém výkonu Teplic prohrály 1:3. Na podzimní tabulku byl z teplického úhlu hezký pohled. Mužstvo bylo třetí s 27 body jako druhá Olomouc, navíc měli skláři zápas se Slavií k dobru. Naděje na pohárovou Evropu byla velká.
S rokem 2000 se hráči rozloučili den před Silvestrem na halovém turnaji v Modré, kde obsadili třetí místo.
2001
Třetí místo po podzimu vybízelo k útoku na postup do pohárové Evropy. Šance byla veliká, neboť v tomto ročníku postupovalo šest týmů. Trenér Rada vyzkoušel formu hráčů v utkáních Tipsport cup, kde tepličtí ve finále podlehli Liberci 1:3. Na kyperském soustředění se mužstvo utkalo se čtyřmi zahraničními celky.
Start do jarní ligy byl ovšem propadákem. Teplice prohrály doma s Příbramí 1:2, když Michal Kolomazník neproměnil v poslední minutě penaltu. Stejný výsledek mělo další domácí utkání se Žižkovem. Trenér Rada dostal nůž na krk. V následujících dvou zápasech získat minimálně čtyři body, jinak končí. V dohrávaném podzimním utkání se Slavií se konečně podařilo vyhrát 2:0, ale utkání v Jablonci tepličtí nezvládli a prohráli 0:1. Trenér Rada skončil a nahradil jej Michal Bílek. Ten odstartoval úspěšně, skláři porazili České Budějovice 4:1 a v poháru postoupili do čtvrtfinále přes Opavu. Vzepětí týmu bylo pouze krátkodobé, neboť v dalších utkáních žlutomodří prohráli na Slavii 0:3, v Brně 0:2 a doma s Drnovicemi 0:1. Neuspěli ani v pohárovém čtvrtfinále na Žižkově, kde o výhře domácích 3:2 rozhodlo pravidlo „zlatého gólu“. Propad tabulkou dolů se podařilo částečně zastavit, když tepličtí zvítězili 1:0 ve Starém Městě proti Synotu a doma rozstříleli Plzeň 5:1. Závěr soutěže však Teplice nezvládly, když z posledních pěti kol uhrály pouhý jeden bod. Definitivní zapomenutí na pohárovou Evropu přišlo po domácí porážce se Spartou 2:3. Konečné deváté místo bylo velikým zklamáním po slibném podzimu. Střelcem týmu byl s 10 góly Michal Kolomazník. Trenér Bílek po sezóně skončil.
Béčko v ČFL skončilo uprostřed tebulky.
S reprezentačními zápasy se v Teplicích v roce 2001 roztrhl pytel. Seniorská reprezentace zde sehrála dvě utkání kvalifikace pro mistrovství světa, se Severním Irskem 3:1 a s Maltou 3:2. Jedenadvacítka v kvalifikaci na mistrovství Evropy zde zdolala Dánsko 3:0, Bulharsko 8:0 a s Chorvatskem hrála 0:0. V Blšanech se žlutomodří utkali reprezentační dvacítkou a nečekaně vysoko prohráli 2:5.
Ředitel klubu František Hrdlička uspořádal v domě kultury diskuzní pořad Fotbalový kotel, kde odpovídal na všemožné dotazy příznivců.
Novým trenérem na novou sezónu týmu byl jmenován Dušan Uhrin. S Teplicemi se rozloučil po pěti letech brankář Libor Macháček, jeho post zaujal Tomáš Poštulka, do mužstva se vrátil Radek Divecký. V přípravě na novou sezónu se tým střetl s několika zahraničními soupeři, např. polský Slask Wroclaw nebo reprezentace Bahrajnu. Prvním soutěžním utkáním byl zápas Poháru ČMFS ve Štětí, kde tepličtí vyhráli 2:0.
Ligový start vůbec nevyšel. Po domácí porážce 0:1 s Olomoucí utrpěly Teplice výprask 0:3 na Žižkově. Další domácí porážka 0:2 s Drnovicemi nahlodala nervovou soustavu příznivců tak, že po skončení zápasu se z hlediště ozývalo mohutné „Hrdlička ven“. První bod uhráli žlutomodří v Jablonci za remízu 0:0. Teprve v pátém utkání si příznivci zajásali nad vstřeleným gólem. Proti Slavii se trefil Radek Divecký, jenže hosté nakonec vyhráli 1:2. Jeden bod po pěti kolech a pozice na chvostu tabulky nenechávaly nikoho v klubu klidným. Posilou kádru se stal záložník Miroslav Jirka. Na ostravských Bazalech se Teplice konečně dočkaly výhry 2:0. Střelecký festival v utkání s Hradcem Králové znamenal vítězství 4:3. S Brnem přišly Teplice o výhru čtyři minuty před koncem, zápas skončil 2:2. Zoufalý výkon na Bohemce, prohra 0:1 byla velmi milosrdná. To už se v týmu objevili další dva hráči Jiří Skála a Roman Harvatovič. Ani domácí remíza 1:1 se Synotem na klidu nepřidala. Jako balzám na duši působilo vítězství 3:1 v Blšanech. Porážka doma se Spartou 0:1 byla mrzutá, neboť výkon nebyl tak zlý. Zato v Liberci mužstvo absolutně propadlo a prohrálo zaslouženě 1:4. Zoufalý trenér Uhrin rezignoval a vedení týmu se ujal František Cipro. Povinnou výhru 1:0 nad Opavou zařídil Zbyněk Rampáček. Porážka 0:1 v Příbrami byla zbytečná, naštěstí v posledním podzimní utkání, kde poprvé nastoupil Roman Lengyel, mužstvo překvapilo v Olomouci a vyhrálo 2:0. Tímto vítězstvím se tým posunul na desáté místo v tabulce, ale k sestupovým příčkám bylo pořád blízko. Trenér Cipro měl o práci v zimním období postaráno.
2002
Úkol pro trenéra Cipra byl jasně dán. Co nejrychleji opustit nebezpečné příčky v sestupovém ohrožení a dát týmu lepší herní tvář. Tým se v zimním období připravoval v domácích podmínkách a následně odcestoval na portugalské soustředění. Výraznou posilou byl Pavel Horváth, dále přišel obránce Karel Doležal a později Luděk Zelenka ze Slavie výměnou za Štěpána Vachouška.
Ligová soutěž byla zahájena už 8.února 2002 a žlutomodří hostili Viktorii Žižkov. Start se nepovedl, hosté vyhráli 1:3. V Drnovicích sice Teplice získaly bod za remízu 1:1, ale na Strahově inkasovali od Slavie tříbrankový nářez. Ani doma s Jabloncem se nepodařilo vyhrát, hosté ubránili bezbrankovou remízu. Postavení Teplic v tabulce se nelepšilo. Teprve v zápase s Ostravou se střelci probudili a výsledek 4:0 potěšil. V poháru přešly Teplice do čtvrtfinále po výhře 1:0 nad Bohemians. Zdálo se, že už bude lépe, ale porážka 0:3 v Hradci Králové vrátila optimisty na tvrdou zem. Porážky v Brně 1:2 a ve Starém Městě 0:2 částečně vykompenzovala vydřená výhra 3:2 nad Bohemians. V poháru ukončily Teplice svojí cestu porážkou 0:2 v nedalekém Mostě. Zbývalo pět kol do konce ligy a situace nebyla nikterak příznivá. Nikoho ani nenapadlo, že žlutomodří už budou jen vítězit. A bylo tomu tak. Tepličtí udolali na Stínadlech Blšany 2:1. Na Spartě se mužstvu příliš šancí nedávalo, navíc trenér Cipro postrádal některé vykartované hráče. Výhra 3:2, první v historii v ligovém utkání na Letné, šokovala všechny. Hrdinou byl Tomáš Poštulka, který zlikvidoval dva pokutové kopy. Do sestavy poprvé nastoupil Martin Sigmund. Povzbuzení tepličtí hráči si v dalším kole doma smlsli na Liberci a vyhráli 2:0. Hned po skončení utkání vjela na hrací plochu Stínadel těžká technika, započala rekonstrukce hrací plochy s pokládkou vyhřívání trávníku. Také v Opavě tepličtí zvítězili 2:0 a s ligovým ročníkem se rozloučili vítězstvím 1:0 nad Příbramí. Hrálo se na stadiónu v Mostě a diváci viděli jediný gól od Radka Diveckého. V konečném pořadí obsadily Teplice sedmé místo, úspěšným závěrem trochu napravily dojem.
Béčko v České fotbalové lize skončilo jedenácté, zklamali dorostenci, skončili předposlední a sestoupili.
Brzkou letní přípravu si vynutil start v Poháru Intertoto. Po dovolené nastoupilo mužstvo do letní přípravy, během níž se zúčastnilo turnaje v Nové Včelnici. Novou tváří v týmu byl obránce Patrik Gross, šanci dostal mladý Vlastimil Ryška a později se připojil i zkušený Karel Rada. 7.července 2002 nastoupili žlutomodří k prvnímu utkání 2.kola Poháru Intertoto proti portugalskému týmu CD Santa Clara. Hrálo se v Litoměřicích a tepličtí soupeře smetli výsledkem 5:1. Ani v odvetě neměly Teplice potíže a domů se vrátili s výhrou 4:1. Ve třetím kole čekal soupeř mnohem zvučnější, německý 1.FC Kaiserslautern. Tepličtí v prvním utkání na německé půdě uhrály velmi solidní výsledek, porážka 1:2 se dala doma srovnat. Na Stínadlech, kde už zářil nový trávník, bylo víc než 10 000 diváků a ve druhém poločasu viděli domácí koncert s konečným výsledkem 4:0. Bohužel, ve čtvrtém kole tepličtí nestačili na italskou Bolognu. Porážky 1:5 a 1:3 byly kruté, leč pravdivé.
Mezitím začal další ligový ročník a tepličkům se vstup nepovedl. Porážka na Spartě 0:1 byla očekávaná, ale výprask 1:5 v Ostravě byl alarmující. Výhra 2:1 nad Českými Budějovicemi byla povinná, porážka 1:3 od Slavie nepříjemná. Po další porážce 1:2 v Liberci byl od týmu odvolán František Cipro a novým trenérem mužstva se stal František Straka. Změna prospěla, tým začal vyhrávat. Nejprve doma s Žižkovem 2:1, poté stejným výsledkem v Brně, kde se v poslední minutě trefil Jan Rezek. Doma s Hradcem 2:0 se čekalo. Jediná porážka od změny trenéra přišla ve Zlíně. Teplice bez vyloučených Dušana Tesaříka a Vladimíra Leitnera podlehly 0:1. Ale pak už to šlo jako po másle. Doma Příbramí 2:0, v Olomouci 1:0, doma s Jabloncem 3:0, na Bohemians 3:2. V domácím utkání s Blšany zaznamenal jedinou branku zápasu Luděk Zelenka a byl to 1000.prvoligový gól žlutomodrých v historii. Podzimní ligu zakončili tepličtí v Uherském Hradišti, kde remizovali 1:1. Pohled na tabulku říkal, že Teplice přezimují na třetím místě, což po rozpačitém začátku bylo velmi slibné. Také v Poháru ČMFS se týmu dařilo. Po výhrách 1:0 v Kladně a 3:0 v Kroměříži čekalo na skláře jarní osmifinále.
Poslední akcí roku byla účast na halovém turnaji Jiskry Modrá, hrálo se 28.prosince 2002. Výběr žlutomodrých skončil na druhém místě, když ve finále podlehl domácím 2:5.
Během podzimu měli diváci dvakrát možnost vidět reprezentační mužstvo. V kvalifikaci pro mistrovství Evropy čeští reprezentanti porazili Bělorusko 2:0, se Švédskem v přátelském utkání hráli 3:3.
2003
Příprava na jarní sezónu byla rozdělena do dvou etap. V té první se mužstvo připravovalo doma, včetně účasti na turnaji Tipsport cup. Ve druhé fázi odjelo mužstvo ladit formu do Portugalska, kde sehrálo dva přípravné zápasy. Na hostování přišel obránce Petr Gabriel a brankář Radim Vlasák.
Ligové jaro začínalo v polovině února a hned na úvod hostili žlutomodří pražskou Spartu. Ve vyrovnaném utkání byli nakonec úspěšnější domácí, neboť v poslední minutě rozhodl Radek Divecký. Bohužel hned v následujícím zápase tepličtí doma zaváhali s Ostravou, které podlehli 0:1. Následovaly dvě bezgólové remízy v Českých Budějovicích a doma se Synotem. Po porážce 1:3 na Slavii se žlutomodří propadli do středu tabulky. Naděje na boj o evropské poháry dostávala čím dál víc mlhavější představu, snad jedině z domácího poháru. Po výhře 2:1 s Libercem padli žlutomodří na Žižkově 0:2. Následovalo čtvrtfinálové utkání Poháru ČMFS na Stínadlech proti Olomouci. Hosté sice přijeli s náhradní sestavou, ale tepličtí se na výhru 1:0 nadřeli. Hned za týden hráli skláři čtvrtfinále proti Slavii a zase měli výhodu domácího hřiště. Výhra 3:0 otevřela cestu do semifinále. Bylo zřejmé, že trenér Straka dá přednost pohárovému úspěchu před ligovým umístěním. Důkazem byly výsledky, s Brnem doma 1:1, v Hradci Králové 0:0 a po slabém výkonu porážka 1:2 doma se Zlínem. K důležitému semifinálovému utkání jeli skláři do Českých Budějovic. Jelikož v zápase gól nepadl, tak musely rozhodnout penalty. V nich byli tepličtí úspěšnější a mohli se těšit na 27.květen 2003, kdy ve finále na pražském Strahově na ně čeká Jablonec. V ligovém utkání v Jablonci skončil zápas 0:0 a tři dny před pohárovým finále hostili žlutomodří v lize Bohemians. Trenér Straka poslal na hřiště sestavu složenou z náhradníků a hosté vyhráli 1:0. Bylo nemálo těch, kteří v tom viděli podraz, neboť klokani zoufale potřebovali body k záchraně. Finále Poháru ČMFS zvládli žlutomodří výsledkem 1:0, když vítězný gól zaznamenal hlavou Tomáš Hunal. Vstupenka do Evropy byla v držení teplického klubu. V posledním ligovém kole vyhrály Teplice v Blšanech 1:0 a v tabulce skončily na šestém místě. Střelcem týmu byl Luděk Zelenka s osmi góly.
Béčko v ČFL skončilo stejně jako před rokem jedenácté, dorostencům se návrat do elitní soutěže nepodařil.
Koncem dubna česká reprezentace zdolala na Stínadlech Turecko 4:0. Na konci června se žlutomodří utkali v Blšanech s akademickým výběrem České republiky, nad nímž zvítězili 3:1.
Začátek letní přípravy byl v očekávání losu Poháru UEFA. Žlutomodří byli nasazeni do prvního kola, takže na přípravu bylo dost času. Mužstvo počátkem července vyhrálo turnaj v Čelákovicích a poté absolvovalo soustředění v Rakousku. Koncem července zahájili tepličtí utkáním Poháru ČMFS v Mostě. Domácí nedali teplickým nic zadarmo a po bezbrankové remíze získali skláři postup až lepší střelbou penalt.
Ligu začínali tepličtí dvěma domácími zápasy. Nejprve proti Spartě remizovali 1:1, když deset minut před koncem vyrovnal Pavel Horváth. Proti Příbrami Teplice vyhrály 1:0 gólem Radka Diveckého. Příjemným překvapením bylo vítězství 3:1 v Olomouci, které tepličtí potvrdili doma proti Opavě, kterou zdolali 2:0. V sestavě se objevila posila do útoku Henrich Benčík. Následovaly tři remízy. V Českých Budějovicích vyrovnal na 1:1 tři minuty před koncem Roman Lengyel. Domácí zápas se Synotem měl divoký závěr. Hosté byli lepší a po zásluze vedli 1:0, čtyři minuty před koncem měli ideální možnost rozhodnout, ale penaltu likvidoval náhradní gólman Radim Vlasák. V poslední minutě Henrich Benčík vyrovnal. V Příbrami proti Blšanům skláři body ztratili, remíza 2:2 byla málo. Po výhrách 2:1 s Libercem a 1:0 na Žižkově mužstvo vyskočilo na druhou příčku tabulky. Koncem září nastoupili tepličtí k prvnímu utkání 1.kola Poháru UEFA v Kaiserslauternu a po skvělé hře vyhráli 2:1, góly stříleli Jan Rezek a Henrich Benčík. V odvetném zápase na Stínadlech žlutomodří potvrdili postup výhrou 1:0, když gól vsítil Henrich Benčík čtvrt hodiny před koncem. V lize se přestalo dařit. Doma se prohrálo se Slavií 0:1, v Brně 1:2, doma s Ostravou 1:1 a v Plzni prohra 0:2. S obavou byl vyhlížen duel proti Feyenoordu Rotterdam. Leč vše bylo jinak. V Rotterdamu se hned ve druhé minutě skvěle trefil z trestného kopu Michal Doležal a výhru 2:0 potvrdil ve druhé půli Jan Rezek. V odvetě na Stínadlech tepličtí hráči obětavou hrou uhájili postup. Hosté sice vedli gólem Snoyla, ale ještě do poločasu vyrovnal z penalty Pavel Horváth. Ve druhé půli gól nepadl a na Stínadlech propukly emoce radosti z postupu do 3.kola. Zato v lize to bylo čím dál horší, doma s Jabloncem zachránil Radek Divecký v poslední minutě remízu 1:1, ve Zlíně tepličtí prohráli 0:1 a na Spartě 0:3. Deváté místo v tabulce po podzimu nebylo důvodem ke spokojenosti. Ještě, že se mužstvu tak dobře vedlo v evropském poháru.
Kromě soupeřů v Poháru UEFA viděli diváci reprezentační zápas České republiky s Kanadou. Naši reprezentanti zvítězili 5:1.
Rok uzavřeli žlutomodří účastí na halovém turnaji v Děčíně, kde skončili na druhém místě.
2004
V kádru nastal počátkem roku velký pohyb. Odešli Petr Voříšek, Jan Rezek, Radek Divecký, Michal Kolomazník, Roman Lengyel a Henrich Benčík. Přišli Jiří Mašek, Tomáš Kuchař, Pavel Veleba, Jiří Kowalík, Martin Klein a Peval Krmaš. Na kyperském soustředění mužstvo ladilo formu nejen na jarní ligové boje, ale i na souboj se skotským Celticem Glasgow, který na Teplice čekal ve 3.kole Poháru UEFA.
Ligu zahájili žlutomodří porážkou 0:1 v Příbrami, o týden později pouze remizovali 0:0 doma proti Olomouci. Koncem února čekal první zápas Poháru UEFA ve Skotsku. Domácí byli lepší a zvítězili 3:0, čímž se šance na teplický postup smrskly na minimum. Přesto v odvetě nedali skláři svému soupeři nic zadarmo, a přestože nepostoupili, tak nezklamali. O výhře 1:0 rozhodl Jiří Mašek.V lize se i nadále moc nedařilo. Po porážce 0:2 v Uherském Hradišti žlutomodří dalších pět utkání pouze remizovali. Doma 2:2 s Blšany, i když v půli tepličtí vedli o dva góly. V Opavě 0:0, v Liberci 1:1 a doma se Žižkovem také 1:1. Remíza 2:2 na Slavii byla úspěchem, neboť domácí vedli 2:0, ale Pavel Veleba během dvou minut srovnal. To už mužstvo vedl Jiří Nevrlý, neboť František Straka neodolal vábení pražské Sparty. Závěr ligy dohrávali skláři v poklidu. Porazili doma Brno a Plzeň 2:1, prohráli 0:1 v Ostravě a 0:2 v Jablonci. V posledním kole tepličtí doma zdolali Zlín 3:0 a to už bylo známo, že týmu se od příští sezóny ujme Vlastislav Mareček. Konečné deváté místo rozhodně nebylo důvodem k bůhvíjakému optimismu.
Béčko po šesti letech sestoupilo z ČFL do divize. Naopak dorost se vrátil do nejvyšší dorostenecké soutěže.
Národní mužstvo 6.června 2004 porazilo na Stínadlech Estonsko 2:0.
Po krátké dovolené čekal už na konci června na žlutomodré Pohár Intertoto. Prvním soupeřem byl maďarský Matáv Sopron. Po porážce 0:1 v Maďarsku si žlutomodří doma zajistili postup výhrou 3:1. V dalším kole na Teplice čekal ruský celek Šinnik Jaroslavl. V prvním utkání na stínadlech skláři vedli po penaltě Pavla Verbíře, ale hosté postupem času otočili na 1:2. Odveta v Rusku vyzněla 2:0 pro domácí a tepličtí se s Pohárem Intertoto rozloučili. Příprava na ligový ročník pokračovala soustředěním v Rakousku, kde trenér Mareček už měl v kádru nové hráče Josefa Kaufmana, Ondřeje Szabo, Jiřího Sabou a Zdeňka Koukala. Vrátil se také Radek Divecký.
Koncem července proběhla na Stínadlech zajímavá akce. Teplický stadión byl po dobu tří dní místem, kde se natáčely scény do filmu Růžový panter. Na trávníku teplického stadiónu se objevily hvězdy show-byznysu Jason Stetham či Beyoncé Knowles.
Ligový start se týmu vydařil. V prvním zápase skláři přivezli body z Ostravy po vítězství 2:1. Ani bod za výsledek 0:0 ze hřiště Mladé Boleslavi nebyl k zahození. Doma proti Zlínu rozhodl o výhře 2:1 v poslední minutě Karel Rada. Také proti Drnovicím měli skláři úspěšný závěr. Tentokrát ještě minutu před koncem prohrávali 0:1, ale Radek Divecký vyrovnal, v nastaveném čase vstřelil vítěznou branku Jiří Mašek. Remíza 1:1 v Jablonci byla úspěchem, stejný výsledek doma se Slováckem už tolik nepotěšil. V Brně nastříleli tepličtí během pěti minut ve druhém, poločasu tři góly a odvezli si výhru 3:1. Pak přišly dvě remízy 0:0, v Opavě a doma s Blšany. Mezitím mužstvo vstoupilo do Poháru ČMFS výhrou 4:1 na hřišti Xaverova. V dalším kole poháru měli žlutomodří nečekané starosti v Náchodě. Zápas skončil 1:1 a teprve penalty rozhodly o postupu Teplic. V pohárovém osmifinále vyhráli žlutomodří 2:1 ve Zlíně a mohli se zájmem očekávat čtvrtfinálový los. V lize se poprvé podařilo vyhrát na hřišti Českých Budějovic. Zápas měl rušný začátek, ve 3.minutě skóroval Petr Benát a v 5.minutě Pavel Verbíř z penalty trefil jen tyč. To ale bylo vše a Teplice si odvezly výhru 1:0. Po výhrách 1:0 se Slavií, 2:0 v Příbrami a 1:0 doma s Olomoucí se tepličtí dostali na druhé místo tabulky. Závěr podzimu ale příliš nevyšel. V Liberci mužstvo inkasovalo příděl 0:4. Doma se Spartou utkání skončilo 0:0, i proto, že rozhodčí Jára neuznal Karlu Radovi regulérní gól. V posledním zápase ve Zlíně mužstvo zklamalo, podalo bezkrevný výkon a zaslouženě prohrálo 0:2. Přesto v tabulce zůstali tepličtí po podzimu na výborném druhém místě za vedoucí Spartou.
Rok 2004 zakončily Teplice vítězstvím na halovém turnaji Jiskry Modrá.
2005
Hned na úvod roku čekal teplické mužstvo zájezd do exotické Kostariky. Skláři zde sehráli dvě přípravná utkání a dohodli na sjednání posily, kterou byl William Sunsing. V únoru absolvovali kyperské soustředění. Další posilou byl kamerunský olympijský vítěz Patrice Abanda, jenž do Teplic přišel na hostování ze Sparty. Na diváky stadiónu na Stínadlech čekalo překvapení ve formě nové obrazovky, která nahradila světelnou tabuli. Tepličtí měli rozhodně na jaře o co hrát. Dva týmy postupovaly do Ligy mistrů, další dva do Poháru UEFA.
Start do jarní části ligy byl ovšem rozpačitý. Tepličtí zahájili zbytečnou remízou s Mladou Boleslaví 1:1, když hosté vyrovnali až v nastaveném času. S Jabloncem a na Slovácku skončily zápasy bezbrankovou remízou. Teprve proti Brnu se dvakrát trefil Jiří Mašek a jednou Karel Rada a byla z toho výhra 3:1. Naprosto zbytečnou porážku v Drnovicích kompenzovali skláři výhrou 1:0 nad Opavou gólem Pavla Verbíře. Po remíze 2:2 v Blšanech zdolali tepličtí České Budějovice až v závěru 5:2. Mezitím se žlutomodří představili ve čtvrtfinále domácího poháru na Slovácku. Zápas skončil nerozhodně 0:0 a penalty zvládli domácí v poměru 9:8. Klíčový zápas teplického mužstva se hrál na Strahově se Slavií. Domácí vyhráli 2:0 a získali výhodu lepších vzájemných utkání. Po hubené výhře 1:0 nad Příbramí se hrál v Olomouci hodně divoký zápas. Skláři vedli od 2.minuty gólem Pavla Verbíře, ale domácí rychle vyrovnali. Ve druhé půli se skvěle trefil Ondřej Szabo a zdálo se, že tepličtí dovedou zápas do vítězného konce. Jenže domácí v poslední desetiminutovce otočili na 3:2. Tepličtí se nevzdali a minutu před koncem bylo vyrovnáno vlastní brankou Špiláčka. Zklamání na Stínadlech, které sklářům sebralo účast v Lize mistrů, nastalo v utkání s Libercem. Hosté se v 5.minutě ujali vedení a udrželi ho až do konce. Výhra 2:0 nad Ostravou a 2:1 na Spartě už na lepší než třetí místo nestačila. Přes určité zklamání se Teplice mohly těšit na účast v Poháru UEFA. Střelcem týmu byl Jiří Mašek s 10 góly.
Béčku se podařil návrat do ČFL. Také dorostu se v soutěži dařilo, páté místo bylo úspěchem.
Dva jarní kvalifikační zápasy o postup na mistrovství světa na teplickém trávníků skončily výhrou české reprezentace, nad Finskem 4:3 a nad Makedonií 6:1.
V létě proběhly oslavy 60.výročí založení klubu. V přátelském utkání se na Stínadlech utkali veteráni FK Teplice proti svým vrstevníkům z národního týmu. Kromě řady suvenýrů připravil klub pro své příznivce výstavu v teplickém muzeu. Na trhu se objevila kniha od Pavla Biedermanna „Posledních pět do šedesáti“, navazující na předchozí publikace.
Přípravu na novou sezónu zahájili svěřenci trenéra Marečka účastí na turnaji v Čelákovicích, kde obsadili třetí místo. Soustředění v Rakousku bylo okořeněno utkáním s anglickým týmem Crystal Palace, které skláři vyhráli 2:1. Generálkou na sezónu byl zápas doma proti LR Ahlen s výsledkem 2:1.
V prvním kole zajížděli tepličtí poprvé v prvoligové historii do Mostu. Více než 11 000 diváků vidělo už ve 2.minutě gól Pavla Verbíře, domácí ale záhy vyrovnali a rozhodnutí padlo tři minuty před koncem, kdy se do vlastní sítě trefil Tomáš Hunal a Most se radoval z výhry 2:1. V tu chvíli by nikoho ani ve snu nenapadlo, že žlutomodří už do konce ligy na žádném venkovním hřišti neprohrají. Hned po utkání v Mostě odjel teplický tým do běloruského Minsku k utkání předkola Poháru UEFA. Tepličtí si domů odvezli nadějnou remízu 1:1, když střelcem branky byl Emil Rilke. V lize skláři doma porazili 1:0 Slavii a z Příbrami přivezli bod za remízu 1:1. V odvetném souboji s MTZ-RIPO Minsk se po přestávce trefil Emil Rilke. Následovala neproměněná penalta Pavla Verbíře a hosté vycítili šanci. Podařilo se jim vyrovnat a postup byl na vážkách. Spásu přinesl gól v poslední minutě, kdy se trefil Jiří Mašek. Teplice postoupily do prvního kola, kde na ně čekal španělský Espanyol Barcelona. V lize se žlutomodrým začalo dařit. Po výhře 2:1 nad Zlínem přivezli body z Mladé Boleslavi, kde vyhráli 2:0. Proti Plzni a v Brně se vyhrálo 2:1, když v obou zápasech tepličtí rozhodli až v poslední minutě. Také proti Spartě skláři vyhráli 2:1 brankami Petra Benáta a Emila Rilkeho. První zápas s Espanyolem Barcelona se hrál na Stínadlech. Tepličtí vedli gólem Tomáše Jirsáka, ale hosté 10 minut před koncem srovnali. Odveta v Barceloně nebyla lehká, aby tepličtí mohli pomýšlet na postup, museli dát minimálně jeden gól. Bohužel to se nepovedlo a Španělé po výhře 2:0 šli dál. Poprvé v lize nastoupili skláři proti Jihlavě a vyhráli u nich jasně 4:0. Další ligové výsledky už tak dobré nebyly. Doma s Libercem se hrálo 0:0, na Slovácku 1:1. Domácí zápas s Ostravou žlutomodrým vůbec nevyšel, prohráli 0:2. V Blšanech a Jablonci skončily zápasy 0:0. Teprve proti Olomouci žlutomodří vyhráli 1:0, utkání se hrálo na Mikuláše před pouhými 1427 diváky. V posledním utkání ukořistili skláři bod na Strahově proti Slavii za výsledek 1:1, když se trefil Tomáš Jirsák. Druhé místo za vedoucím Libercem bylo slibné, ale strašák teplických slabších jar se vznášel jako přízrak.
