Rozhovor s Tomášem Netymachem o průběhu podzimní sezóny
Tomáš Netymach v rozhovoru hodnotí podzimní část sezóny a popisuje zapojování hráček z dorostu a B-týmu do ženského A-týmu. Zmiňuje herní posun, výzvy spojené s adaptací mladších fotbalistek i roli realizačního týmu v podpoře celého kádru.
Jak byste zhodnotil dosavadní průběh podzimní části sezóny? Jste spokojený s týmem?
Letní příprava se nepovedla, ne všechny hráčky ji absolvovaly celou, a to mělo vliv na jejich výkony a kondici v úvodu sezóny. To se samozřejmě odrazilo na výsledcích týmu a než se holky začaly zvedat herně, byli jsme na dně tabulky. Holky si to naštěstí uvědomily, nehledaly chyby nikde jinde než u sebe a začaly se zvedat. Spokojený jsem s momentálním stavem kabiny, kdy jsou holky hladové, chtějí vyhrávat a chtějí pro to udělat všechno. Nejsem ale spokojený s postavením v tabulce a bodovým ziskem, což pramení zejména z našeho špatného startu do sezóny.
Daří se vám spolupracovat s ostatními kategoriemi co se týče posunů hráček z WU18 do A-týmu, nebo naopak zapojení některých hráček z B-týmu žen?
Holky naštěstí pochopily, že B-tým není pro ně ponížení nebo degradace, ale možnost herního vytížení, a samy se některé o rozehrání přihlásily. Pochopily, že je pro ně lepší odehrát zápasy za béčko než třeba jen sedět na lavičce, mít malou minutáž a čekat na šanci v áčku. Navíc přístup trenérky Majdy je v tomto ohledu skvělý a myslím, že i ona má svůj podíl na růstu těchto holek. Z dorostu jsme zapojili jen Lenku Buryánkovou a za to jí děkuji, moc nám pomohla. Vzhledem k počtu hráček v dorostu nebylo zapojeno tolik holek, jak bylo plánováno. Nicméně čas šikovných holek z dorostu určitě přijde.
Víme, že kádr A-týmu žen byl doplněn o několik hráček z dorostu. Jak hodnotíte jejich přechod do A-týmu?
Druhá liga dorostu a žen jsou dvě diametrálně odlišné soutěže a některým z nich trvalo dlouho, než si na to zvykly. A také možná i na ten tlak spojený s tím, že výhra není automatická a je třeba o ni sakra bojovat. Tři hráčky se zapojily už loni, vyzdvihnout ale musím Helenu Šandovou, jejíž výkony každý zápas rostly a momentálně si bez ní asi nikdo neumí představit sestavu. K tomu začala dirigovat holky ve středu hřiště a přidávat góly a asistence. Doufám, že i dalším hráčkám z dorostu se podaří dostat své výkony na úroveň, na kterou je potenciálně mohou posunout.
Uvedl jste, že chcete, aby tým měl větší herní odvahu, zlepšil rozehrávku a mezihru. Vidíte od té doby posun?
Nepovedly se nám první dva zápasy a bylo na dlouho po odvaze. Ale ve druhé polovině podzimu se nám dařilo hrát, vytvářet si šance ze hry i s nejlepšími soupeři. Holky v to začaly věřit. Dovolím si tvrdit, že stoperky na podzim rozehrály více míčů než za celou minulou sezónu. Stoperka Nikola Soukupová se ke konci podzimu dostala do velké herní pohody a společně s již zmíněnou Šandovou měly největší podíl na zlepšení výstavby hry.
V čem jste viděl největší kámen úrazu při zápasech, které se vám nevydařily?
Ve většině utkání jsme manko doháněli, protože nás srážely hrubé individuální chyby – nedobíhání střel, nedostupování, laxnost při bránění standardek. Vlastně dva naše nejlepší zápasy byly v období, kdy se kabinou prohnala viróza a my to nedokázali dotáhnout fyzicky. Na konzistenci výkonů je třeba větší soustředěnost a plnění defenzivních povinností.
Atmosféra v týmu i vzájemná konkurence rostou, což jste zmínil jako jeden z klíčových posunů. Drží se tyto aspekty stále v týmu?
Bohužel v přípravě holky tlak nezvládly a neustále řešily, jestli budou nebo nebudou hrát, místo aby do toho pořádně šláply. Sestava i forma se postupem času vytřídily. Ale jsem rád, že holkám, které se na podzim dostaly na lavičku, to není lhostejné a hodlají si místo vzít zpět. Stále věřím, že se mohou posouvat samy sebe právě skrz konkurenci.
Je něco, co byste holkám chtěl vzkázat do druhé poloviny sezóny?
Ať věří samy v sebe. V to, že umí hrát fotbal. A ať na jaře ještě ukážou, kdo jsou, a druhou ligu pro Teplice zachrání. A ať ani na vteřinu nepochybují o tom, že to nezvládnou. Zvládnou!
Chcete něco říct závěrem?
Ano. Chci poděkovat realizačnímu týmu. Nasazení trenérů brankářek Igora a Zichyho, kteří s holkami váží cestu ve svém volnu. Trenérce B-týmu Majdě za spolupráci a Barymu za čas, který týmu věnoval. Masérovi Ivanovi za to, co vše holkám i přes zdravotní problémy dává. A hlavně vedoucímu Lukášovi Hrubému, který stojí v pozadí týmu a není vidět. Vše zařídí a je na něj maximální spoleh. Navíc je ten, kterému holky vylijí srdíčko, a když nejsou v pohodě, snaží se je dostat na pozitivní vlnu. Tito lidé stojí v pozadí, ale nemluví se o nich. Trenér se dá nahradit, ale bez obětavosti a takového toho srdíčka těchto lidí by vše fungovalo složitě. Moc děkuji za spolupráci a doufám, že vydržíte a budete tu pro holky. Také doufám, že si holky uvědomují, co vše pro ně tito lidé dělají a obětují.