Admir Ljevaković: Je skvělé, že máme v kádru béčka zdravou konkurenci
Admir Ljevaković patří k hráčským legendám FK Teplice a v současné době vede z pozice trenéra B-tým. Využili jsme volnějšího programu béčka a připravili jsme pro vás obsáhlý rozhovor o aktuální sezóně i nástrahách trenérské profese. Tento článek jste si mohli rovněž přečíst v magazínu ŽLUTÁ-MODRÁ během nedělního zápas.
Před volným víkendem se nacházíte na pátém místě, byť se ta tabulka samozřejmě znovu přesype. Jak jsi se vstupem do sezóny spokojený?
Musím upřímně říct, že nám to hodně vyšlo, asi i lépe než se čekalo. Příprava nám vyšla a cítil jsem dobrou energii a začali jsme vypadat dobře i herně. Vždy ale přijde nějaká krize a my na to musíme být připravení, abychom se v tom poté neutopili.
Celkově se zdá, že si kluci letos sedli na hřišti i v kabině. Ve všech béčkách se hráči hodně mění, takže to není vždy samozřejmostí…
Často se stává, že chvíli trvá než se to optimálně poskládá, když přijde hodně mladých hráčů. Ti co už tam nastupují déle to musí vzít na sebe, aby se ostatní cítili v pohodě. Nám do sebe obě ty skupiny dobře zapadly, drží spolu jako tým. Individuální schopnosti nám někdy pomohou, ale bez týmové práce je to k ničemu. Tabulka vypadá super, ale jsem spokojený hlavně s výkony.
Oproti jaru se kluci celkem rozstříleli. Někdy se sice trefují posily z áčka, ale o dost branek se zasadili i kmenoví hráči B mužstva.
Nyní máme v tréninku i více prostoru na trénování přechodu do útoku i zakončení. Opět to začíná od poctivého přístupu, díky kterému se do zakončení dostáváme. Nerad mluvím o jednotlivcích, ale Hefi pracuje hodně dobře a dostává se do šancí. Vrátilo se mu to, jak na sobě tvrdě a díky tomu může hrát to, co mu je vlastní.
Na jaře již v ČFL začal vyčnívat John Auta, který už se usídlil v A-týmu. To je asi pro tebe pěkné, jej vidět jak dává góly v lize, když jsi jej ještě nedávno vedl…
U každého hráče je důležité, aby viděl nějaký takový cíl, vybral si cestu a makal na tom. On tu šanci takzvaně chytil za pačesy a vypadá hodně dobře. Věřím, že mu to vydrží co nejdéle.
Teď jsme se bavili o ofenzivě, ale letos vidím větší klid i v zadních řadách, což se projevuje například při rozehrávce. Je to tou získanou zkušeností u některých hráčů? Přenáší to na ostatní?
Je to i těmi výsledky, hráči jsou klidnější a daří se jim. Se Stóžou na ně samozřejmě tlačíme furt, ale opakuji, že když sbíráme body, tak sneseme trochu větší riziko. Soupeři v té soutěži trestají každou chybu, ale my jsme se tomu vyvarovali. Nemám problém s rozehrávkou od gólmana, ale vždy musíme rozlišit, v jaké jsme situaci. V brance máme Lichtyho, který je nadstandardní. Myslím si, že má na víc, a bude se posouvat. Pomáhá nám i s organizací.
Dá se vůbec nějak teoreticky připravit na to, že by přišlo několik chyb a ta jistota z kluků spadla? Uvažuje trenér nad něčím takovým?
Trochu odbočím k tomu, že je skvělé, jak se nám kluci uzdravili a máme široký kádr plný zdravé konkurence. Nemůžeme ale tu výkonnost udržet stejnou po 30 kol, kdyby to naši kluci zvládali, tak okamžitě jdou z ČFL výš. Základem je dobré zdraví, abychom v případě krize mohli reagovat střídáním a změnami v sestavě. Nikdo nesmí být uražený, pokud se to stane, každý by měl mít sebereflexi. Pokud jsem pár zápasů na lavičce, tak to není konec světa. Právě proto je nás v kádru více, jsme tým dvaceti hráčů a ne jedenácti.
Třetí liga má přestávku od listopadu a ty během ní završíš svůj první rok na lavici B-týmu. O kolik je to jiné oproti mládežnickému fotbalu? A jak se měníš ty?
Asi bych to neměl ani říkat, ale měním se. Hodně mě uklidnilo to, že se prezentujeme dobrým fotbalem. Začali jsme poctivostí a dobrou prací a pak přišel fotbal i výsledky. Jsem stále nervózní, ale kluci mi pomáhají tím, jak jsme se dostali na vlnu dobrých výsledků. Stále se trochu hledám, jak správně reagovat na krizové momenty. Když se daří, tak to zvládá každý. Uvidím, jak budu zvládat situace, kde se budu muset s něčím více prát. Na to se člověk musí připravovat, aby se vždy vrátil zpátky.
U rezervních týmů může vzniknout krize v každém přestupovém období. Někteří hráči odejdou do áčka, jiní si třeba zkusí druhou ligu na hostování. Nebojíš se trochu toho, že pokud se vám bude dále dařit, tak přijde větší daň za úspěch a kluci se ti rozutečou?
Je to podobné, jako to bylo u Johnyho Auty. Jsme rádi, když si kluci za tím posunem výše jdou, kabinu áčka mají jen deset metrů daleko přes chodbu. Chtějí se tam dostat a musí dřít. Počítáme i s tím, že se někdo bude chtít dostat i do jiných klubů. Možná k nám posuneme i nějaké dorostence, ale jen ty, kteří chtějí v Teplicích působit. Musí na to být připravení. Nedávno za nás dva z nich naskočili a zvládli to na jedničku. Doufám, že to bude pokračovat. Nebojím se toho, i kdyby přešli do áčka tři hráči, tak se Stóžou připravíme náhradu.
Máte tedy nějaké scénáře, jak by to v zimě mohlo v kádru vypadat…
Ano, pravidelně komunikujeme s áčkem i dorostem. S mladšími hráči v týdnu zkoušíme i společné tréninky, víme kdo se té úrovni ČFL vyrovná. Dorost ale zároveň bojuje o postup a my věříme, že mu to vydrží.
Je pravda že devatenáctce se daří snad ještě více než dorostu, takže je to rozjeté na všech frontách…
Musíme počítat s tím jaké je rozlosování a hráče nasazovat podle toho, jak se kryjí vzájemně zápasy. Chceme, aby se dorost pral o postup, ale jeho hráči dostali šanci i u nás.
