Obrázek článku

Jan Barnat: Chceme dobře odstartovat jarní část sezóny

Obnovené teplické béčko má za sebou první půl sezónu a také zimní přípravu. Nachází se momentálně v druhé polovině tabulky, což chce na jaře změnit. Zimní přípravu začaly hráčky utkáním proti Liberci, které prohrály. V dalším zápase vyzvaly německý tým SV Schwaig, ve kterém dominovaly a zaslouženě vyhrály 7:1. Tým se navíc zúčastnil také několika halových turnajů. S teplickým béčkem je od nové sezóny také trenér Jan Barnat, se kterým vám přinášíme rozhovor.

Začneme od od tebe… jak ses k trénování u teplického B-týmu dostal?
„Vzhledem k pokročilé fotbalové kariéře a věku jsem již delší dobu začal přemýšlet, co budu dělat po pozvolném ukončování aktivní fotbalové a futsalové kariéry. Sledoval jsem již takřka dva roky po skončení pandemie vývoj v oblastních fotbalových soutěžích a zaměřil se právě na stav trenérské komunity, co je potřeba k tomu včas začít, a hlavně u kterých kategorií. Při návštěvách zápasů a sledování soutěží jsme se po delší době potkali s šéftrenérem dívčí akademie Bohumilem Kudrhaltem. S Bobem a jeho kolegy jsme působili v širším vedení futsalové Balticflory Teplice. Ten mi nabídl možnost nakouknout do Teplic a následně mi nabídl možnost podílet se na rozvoji ženského fotbalu právě v teplickém klubu. Dalším pozitivním atributem vstoupit do této kategorie bylo působení Markéty Vlastníkové u B-týmu, Markétu zároveň potkávám při aktivitách ve FK Duchcov. Dále jsem znal i Tomáše Netymacha, který vede jako trenér A-tým žen a který stejně jako já působil v Neštěmicích. A dále k uzavření spolupráce s FKT přispěl i fakt, že dcera fandí příteli – hráči kategorie U19 a je i u nás doma zájem o úspěch celého klubu.“

Máš spoustu fotbalových zkušeností… popíšeš nám, jaké máš hráčské, popřípadě trenérské zkušenosti?
„V přípravkových kategoriích jsem začínal v TJ Chemička Ústí nad Labem a následně ve starších žácích přešel do FK Ústí nad Labem, kde jsem setrval až do úplného konce v dorosteneckých ligových soutěžích. Z dorostu následoval přechod do přípravy A týmu ve 2. lize pod vedením trenéra Zdeňka Ščastného a nasbíral jsem jen několik minut v podzimní části. Pak následoval přechod do divizního/třetiligového týmu FK Neštěmice a našel jsem si na tu dobu celkem slušné zaměstnání (v tomto oboru pracuji dodnes), dále angažmá v třetiligovém týmu FK Admira Praha. Po roce nastal návrat do Neštěmic a následně i trošku trucovací období s hostováním v nižších krajských soutěžích. V roce 2003 jsem využil možnosti zahraničního angažmá v Německu, kde jsem odehrál v regionálních soutěžích celkem přes jedenáct let. Po návratu jsem působil dva roky v 1. FC Dubí u pana Klimka, následně jsem vypomáhal v FK Malé Březno a nyní jsem stále registrován v FK Duchcov.“

Řekněme si na rovinu, že ženský fotbal je jiný než mužský. V čem vnímáš největší rozdíly a také jaká vidíš pozitiva?
„Říkáš to dobře – slýchával jsem to již dříve, a i přes to, že nebyl čas, nebyla možnost to posoudit na vlastní oči a uši. Nyní po 8 měsících musím přiznat, že jsem překvapen, co je na tom pravdy, že je to jiné, specifické, rozdílné, ale stále je to v dobrém ten stejný fotbal. Také stejný zájem, stejné nadšení – ano jiná parta. Je to jiný pohled na hru, vztahy, specifika v komunikaci. Rozdílů není zase až tak moc a po pár týdnech je člověk schopen je identifikovat a narovinu říkám se pokusit jim přizpůsobit a správně nastavit komunikaci. Co se týká pozitiv, tak mohu zmínit příjemnou zkušenost ve vnímání okolí k práci trenéra a trenéra ženského fotbalu. Je to velké téma v mém rodinném, přátelském i pracovním prostředí. Nevěřil jsem, co udělá nákup krásných týmových fotografií, kalendáře a položení v práci na stůl. Jak rychle přátelé či kolegové měli a mají zájem o detaily v rozdílech, protože také nemají možnost to posoudit. I proto je téma ženský fotbal nyní dost na pořadu v diskuzích, srazech, kavárnách s přáteli, kolegy a vlastně v dobrém řečeno každý den. To je pozitivum, že jde ženský fotbal do popředí a má velkou perspektivu. Při studování je pro mě i dobré srovnávat si myšlenky a nedělat to jako dříve. Jsou momenty, kdy je potřeba ovládat emoce a volit vhodnou a správnou komunikaci jak na tréninku, přípravě na zápas, a hlavně v hodnocení. Je to životní zkušenost, na kterou se podle mě nedá připravit a musí si to každý zažít a denně vyhodnocovat.“

Jak z tvého pohledu hodnotíš podzimní sezónu teplického béčka? Je něco, co vám třeba chybělo?
„Jelikož jsme od července začínali jako nově založený tým, tak bylo vůbec očekávání, jaké bude složení týmu, jaká bude kvalita soutěže, jaké potkáme týmy a kdo tam bude působit. Hodnotím podzimní část trošku pozitivně, že se nám podařil dobrý start, který nám pak pokazily zbytečné prohry z posledních třech nebo čtyřech utkání. Umístění ale neodpovídá předvedené hře a bojovnosti, kterou jsme předvedli. Holky vědí, že umístěním máme navíc, a bylo to naše týmové drobné selhání, které nás nyní motivuje pro lepší start do jara. Chyběla nám účast na trénincích. To je však dáno složením týmu a vzdálenostmi bydlišť většiny svěřenkyň v B-týmu. Tréninky byly jednou týdně, protože musíme respektovat školní povinnosti a rodinné povinnosti nás všech. Přímo v zápasech chyběl klid v zakončení, někdy i komunikace na hřišti a zbytečné chyby nebo fauly ve vápně či těsně za ním, odkud jsme dostávali zbytečné góly, to zhatilo výsledný dobrý herní projev. Tato témata jsme detailně probírali na podzimní závěrečné schůzi a nyní i na začátku přípravy.“

Pracovali jste na nějakých aspektech hry v zimní přípravě? Nebo jak jste ji celkově pojali?
„Příprava na jarní sezónu nebyla dlouhá a po dohodě jsme zvolili starší pojetí přípravy kombinací sportovní haly v teple a klasickou kondiční přípravou v okolí stadionu nebo v přilehlé zámecké zahradě v běžecké obuvi. Během několika hodin běhání se i docela dobře probírají situace z podzimních utkání, udílejí rady k technice zpracování, autovým situacím, rozehrávkám, postavení hráček na hřišti, a to jak s jednotlivými svěřenkyněmi, tak i ve skupinkách při intervalovém odpočinku. Běhám s týmem, takže je tu docela dobrá možnost spojit potřebné s užitečným. Máme za sebou 6 týdnů přípravy (účast je sice cca 40 % aktivních hráček na tréninku), ale je to hodně způsobeno i únorovým onemocněním mnoha hráček. Absolvovali jsme přípravné venkovní utkání s vítězným koncem. Také jsme odehráli tři velmi kvalitní a dobře zorganizované halové turnaje v Mělníce a Teplicích, které přispěly k dobré náladě v týmu. V neposlední řadě zmíním i krátké zimní soustředění – teambuilding s tréninkovými jednotkami a stmelením kolektivů obou ženských týmů A i B.“

S čím půjdete do jarní části? Je něco, co jste si po zimní přípravě řekli, že chcete na jaře dokázat?
„Jaro začíná nedělním utkáním s Roudnicí a my se musíme vyrovnat s náhlými odchody hráček do jiných týmů, některé hráčky se musí věnovat studiu a někdo přerušil kariéru pro nové rodinné povinnosti. Dále musíme zapracovat nové hráčky a poskytnout všem dostatečný hrací čas. Chceme dobře odstartovat jarní část sezóny a na začátku udržet bodovou rovnost se středem tabulky kolem 4. -5. místa a pokusit se případně dostat v tabulce výše.“

Chtěl bys na závěr něco dodat?
„Ano. Přeji nejen klubu FK Teplice hodně úspěchů, ale hlavně ať dívčí a ženský fotbalový úsek pokračuje minimálně tak, jak to uvnitř akademie funguje. Při dobré komunikaci se další významnější úspěchy dostaví v dohledné době. Značka ženského fotbalu míří přesně tam, kde má být, a to je to, co nás motivuje se tomu věnovat o to více.“

Stínadla TV